Kolik vody musíte denně vypít? Obvyklé dva litry jsou dost zavádějící

Každý jsme jiný a každý potřebujeme něco jiného, někdo pět piv denně, někdo ráno tři deci čaje a v průběhu dne 5x kávu. Univerzální rada neexistuje. Jak ale poukazuje francouzský deník Le Figaro, důležité je, jaké máme složení potravy. Polévky? Zelenina? To vše je víceméně samá voda. Svou roli sehrává i prostředí, v němž se člověk vyskytuje. Zcela jinak je tomu v suchém prostředí pouště, klimatizovaném a suchém vzduchu mezikontinentálního letu a jinak v našich běžných domovech. Svůj vliv má i typ konané práce atd.

Množsví vody není přesně dané

Už v roce 2002 Heinz Valtin z Department of Physiology z Dartmouth Medical School uveřejnil v odborném časopise American Journal of Physiology kritický článek, v němž vysvětloval, že pro přesně dané množství vody ani v literatuře není žádný relevantní údaj. Pro jistotu se setkal i s několika lékaři a diabetology, kteří mu to potvrdili. Valtin dokonce tvrdí, že pití většího množství vody může být nejen nezdravé, ale v extrémních případech až život ohrožující.

Valtin mimo jiné píše, že „kofeinizované nápoje (a v menší míře mírné alkoholické nápoje, jako je pivo v malých dávkách) mohou být skutečně započítány do denní sumy vody, jak ukazuje velký počet publikovaných experimentů, které dokládají přesnost a účinnost osmoregulačního systému pro udržování rovnováhy vody. Je třeba zdůraznit, že závěr je omezen na zdravé dospělé jedince žijící v mírném klimatu a mající do značné míry sedavé zaměstnání“.

Hrozí vám aquaholismus?

Pití vody se stalo do jisté míry trendovou záležitostí, kde i obyčejná PET lahev, v níž se voda prodává, nemusí být pro spotřebitele dostatečně designová. Zároveň se množí řady těch, kteří považují nadměrné pití vody za zdravé, neboť „hydratují tělo a vyplavují toxické látky“. Faktem je, že vyplavují i látky potřebné včetně vitamínů. Že jde o módní trend, ukazuje jen několik desítek let stará zkušenost „Husákových dětí“ (lidé narození v silné populační vlně v 70. létech 20. století).

Tehdy se neprodávala voda v plastových lahvích, nikoho nenapadlo tahat vodu s sebou na krátkou procházku městem či mít ji neustále v batůžku pro případ „náhlé žízně“. K dispozici byl ráno čaj a přes den voda z kohoutku, případně oslazená šťávou. Nebyly pomeranče, nebyly mandarinky… Dnes se můžete dočíst rady, jako: „Ale všichni by rozhodně měli pít víc vody! Budete se cítit líp a lidi vás budou mít radši.“ To tvrdí autorka píšící pod jménem Nela Zdrhalová na serveru bezvabeh.cz, která udělala experiment a pila čtyři litry vody denně po dobu jednoho měsíce. Její pokus byl pro ni samotnou bezesporu zajímavý, nicméně vědecké a lékařské kapacity něco podobného radikálně nedoporučují.

V souvislosti s během nelze nevzpomenout případ Kate Mori, která při běhu vypila tolik vody, že zkolabovala. „Vždycky jsem se učila, že musíte ‚předběhnout žízeň‘, neboť fakt, že máte žízeň, je znamením, že jste již dehydratovaní,“ cituje ji britský The Telegraph jehož titulek je jasný: Předávkování vodou může být horší než dehydratace. K čemu u běžkyně došlo? Intoxikovala se vodou, což znamená extrémně nízkou koncentraci sodíku v krvi. Lidově řečeno – došlo ke „zředění“ krve. Následovala dezorientace a kolaps. Léčba byla jednoduchá – intravenózně dodaný chlorid sodný, tedy solný roztok přímo do žíly.

Takže nenechte se zmást „zaručenými“ radami a pijte jen tak, abyste neměli žízeň.