Optický klam: Proč se barevné tečky v pohybu přestanou měnit? Naše vnímání nestíhá

V roce 2011 přišli výzkumníci z Harvardovy univerzity Jordan Suchow a George Alvarez s tak zajímavým příspěvkem k tématu optických klamů, že dokonce vyhrál prestižní cenu o nejlepší vizuální iluzi roku. Jejich studie se jmenovala „Pohyb potlačuje povědomí o vizuální změně“ a přesně o tom skutečně je.

Podle kognitivního vědce Suchowa a psychologa Alvareze se totiž sada objektů, která se proměňuje v barevnosti, jasu, velikosti či tvaru, zdánlivě přestává měnit ve chvíli, kdy se celá soustava dá do pohybu. Můžete to vyzkoušet sami díky následujícímu videu a zaměřte se na bílou tečku uprostřed.

Klamání pohybem

Zpočátku je patrné, že tečky v okolním kruhu mění barvu, ale nehýbou se – to je v pořádku. Jakmile však celá kruhová soustava začne rotovat, barva teček se zdánlivě přestane měnit – což však není pravda, barvy se totiž mění po celou dobu. Stejného efektu je dosaženo i v případě černobílých teček měnících svůj jas a dalších variací, na něž se můžete podívat na webu Harvardovy univerzity.

A jaké je vysvětlení tohoto fenoménu? Podle Profesora psychologie Daniela Simmonse by se mohlo jednat o příklad jevu, který pojmenoval „slepota vůči změně“. Jedná se o selhání ve snaze zachytit změnu v průběhu času kvůli nějakému vyrušení či rozptýlení, v tomto případě tedy pohybem. V reálném světě jsme totiž podle Suchowa zvyklí na to, že se v jednu chvíli mění hlavně jedna charakteristika – náš vizuální systém tedy jakoukoli změnu ve vnímání přisoudí jednomu nejvýraznějšímu vjemu (v tomto případě pohybu) a ty další ignoruje.

Vnímání celku, nebo částí?

S jiným vysvětlením přišel kognitivní vědec Mark Changizi. Podle něj totiž člověk zpočátku vnímá barevné tečky jednotlivě, neboť každá z nich mění barvu nezávisle na ostatních. Jakmile se však dají do pohybu, náš vizuální systém je považuje za jeden celistvý objekt, kvůli čemuž potlačí sledování změn týkající se jednotlivých teček.

„Tzv. ‚potlačení‘ ukazuje těsné spojení pohybu a vzhledu objektu. Pouhou změnou retinotopických souřadnic – pohybem objektu nebo očí – je možné potlačit povědomí o vizuální změně, což způsobuje, že objekty, které byly dříve zjevně dynamické, se náhle zdají statické,“ shrnuli Suchow a Alvarez svůj objev, který ani po více než dekádě nepřestává badatele fascinovat.

ZDROJ: Live Science, Harvard University