Iluze kráčejících nohou: Optický klam upozorňuje na reálnou hrozbu pro řidiče

Podívejte se na dvojice obdélníků ve videu níže. Vypadá to, jako kdyby se pohybovaly trhaně a střídaly se v pohybu dopředu – podobně jako když se nohy střídají při chůzi. Jenže vzápětí ve videu uvidíte i nečekané odhalení: Pokud smažete černobílé pruhované pozadí pod obdélníky a necháte je pohybovat se po jednolitém, šedém prostoru, zjistíte, že se posouvají úplně shodně a konstantní rychlostí. Jak je to možné?

Na vině je vnímání kontrastů ze strany našeho mozku. Žlutá a bílá barva nejsou vzájemně kontrastní, a tak když se žlutý obdélník pohybuje po bílém poli, hůře se nám rozlišují okraje jednotlivých prvků a výsledkem je zdání pomalejšího pohybu. Totéž platí i pro kombinaci modrého obdélníku a černého pole. Zcela opačná situace nastává v případě pohybu žlutého obdélníku po černém poli a modrého obdélníku po bílém poli – vysoký kontrast mezi těmito barevnými kombinacemi způsobuje iluzi rychlejšího pohybu. Jak tedy obdélníky projíždějí po různobarevném povrchu, jejich rychlost se z našeho pohledu mění – ačkoli je ve skutečnosti stále stejná.

Přečtěte si také: Tato optická iluze vám rozhoupe žaludek a rozšíří zorničky. Nepůsobí ale na všechny

Na tento fenomén našeho vnímání přišel psycholog Stuart Anstis, pracující na Kalifornské univerzitě. Nešlo přitom jen o zábavnou hříčku, nýbrž k prozkoumání iluze ho inspirovaly zkušenosti řidičů během různého počasí. V mlhavém počasí se totiž obecně kontrast mezi auty, silnicí a okolním prostředím snižuje, což spoustu řidičů vede k dojmu, že se jejich vlastní i ostatní auta pohybují pomaleji, než jak je tomu ve skutečnosti. Zhoršená viditelnost je při řízení vozidla tedy problémem nejen z toho důvodu, že snáze přehlédneme důležité dopravní prvky, ale i kvůli zdání pomalejšího pohybu. Iluze kráčejících nohou nás tedy nejen fascinuje, nýbrž i upozorňuje na reálnou hrozbu, která nás provází v každodenním životě…

Zdroj: Science Direct

Video, které jste mohli minout: Zázrak pro neslyšící Laurinku: Díky operaci poprvé uslyšela zvuky, reakce byla okamžitá