Slavná iluze dokonale mate mozek. Téměř stejně barevné plochy vnímáme úplně jinak

Experimentální psycholog Tom Cornsweet se většinu kariéry zabýval vizuální percepcí a na konci 60. let minulého století se proslavil díky optickému klamu, který po něm nese jméno. Cornsweetova iluze se někdy nazývá také Craik–O'Brien–Cornsweetova iluze, jelikož psycholog Kenneth Craik a fyzička Vivian O’Brien dospěli k podobným (přestože ne detailně formulovaným) závěrům už dříve.

Mohlo by vás zajímat: Jastrowova iluze: Je delší modrá, nebo černá plocha? Starý optický klam stále fascinuje

Téměř shodné plochy

O co se konkrétně jedná? Na obrázku nahoře můžete vidět dva šedé obdélníky, jejichž odstín se uprostřed zjevně mění. Levá strana se jeví jako výrazně tmavší nežli ta pravá. A v tom je právě ten chyták: Obě části mají stejný jas, pouze okolo středového přechodu je levá strana tmavší a pravá světlejší; ve skutečnosti má však pouze 14 % šířky obrázku trochu jiný odstín, našemu mozku se však plochy jeví jako zcela odlišné celky.

Dobře je to vidět na druhém obrázku, v němž je přechodová část začerněna. V tu chvíli je zjevné, že levá i pravá strana jsou zcela totožné. Drobné snížení jasu nalevo od pomyslné středové čáry a obdobně subtilní zvýšení jasu napravo však zapříčiní, že vidíme nejen zřetelný přechod, ale okamžitě odlišíme i dvě různé barevné plochy.

Společná zkušenost

Jako příčina tohoto percepčního specifika bývá nejčastěji zmiňována minulá empirická zkušenost; tedy pokud jsme už v minulosti narazili na podobné podněty, jejichž barevnost či jas bylo možné odlišit na základě přímého srovnání barevných ploch vedle sebe, aplikujeme tento způsob přemýšlení i na podobné situace v přítomnosti. Nejde tedy přímo o vlastnost sítnice či našeho vidění obecně, ale prostě o zvyk našeho mozku. Jak se zdá, jedná se o zážitek společný většině lidem, jinak by platnost tohoto jevu nebyla tak všeobecně rozšířena.

Odkaz na obrázkovou licenci CC BY-SA 3.0 a CC BY-SA 4.0.

Zdroj: New World Encyclopedia / NIH