Z moře vyplavalo už přes 20 lidských chodidel. Strašidelná záhada se mezitím stihla vyřešit
Od těl oddělená lidská chodidla jsou vždy stále obutá, v drtivé většině případů v teniskách nebo podobných lehkých botách. Od prvního případu v roce 2007 se už takhle našlo přes 20 od těla oddělených nohou. Tipnete si, jaké má tento záhadný fenomén vědecké vysvětlení?
Je 20. srpen 2007 a teprve dvanáctiletou dívku, která skotačí na pláži kanadského ostrova Jedediah, čeká pěkný šok. Objeví totiž modrobílou tenisku, a když ji podrobněji prozkoumá, zjistí, že uvnitř je ponožka a v ní lidské chodidlo.
Mohlo by vás zajímat: Kokainová horečka v Austrálii: Moře vyplavuje balíky drog, lidé při jejich lovu riskují život
Děsivý nález to tehdy nedotáhl ani do státních novin, když se však jen šest dní nato našlo (tentokrát na ostrově Gabriola) další vyplavené chodidlo, a to v úplně jiné botě, místní autority zpozorněly. Neexistovala žádná možnost, že by obě nohy patřily stejnému člověku. A nejen proto, že obuv byla v obou případech jiná… obě nalezená chodidla totiž byla z pravé nohy.
24 případů
Jak se brzy ukázalo, tyhle dva záhadné nálezy nebyly ani zdaleka posledními. V průběhu následujících let se na různých březích Sališského moře našlo celkem 24 lidských chodidel. Zatím poslední objevili ve Victorii, hlavním městě kanadské Britské Kolumbie, v červenci 2023.
I am slightly very concerned about the Salish sea feet discoveries please explain pic.twitter.com/RHa4OhoKly
— ella (@mikesmicwhore) July 7, 2020
Okolo záhadného úkazu se samozřejmě velice brzy vyrojily desítky teorií. Některé zůstávají nohama na zemi, třeba ty hovořící o válce gangů, jiné více či méně opouštějí racionální uvažování. Takové se většinou týkají staré známé konspirační trojice mimozemšťané, monstra, utajené experimenty.
Mohlo by vás zajímat: Experiment na myších se změnil v peklo a ukázal, jak by mohla proběhnout zkáza lidstva
„Obdrželi jsme některé dost zajímavé telefonáty,“ vylíčila situaci místní forenzní antropoložka Laura Yazedijanová pro National Geographic. „O sériových vrazích, přepravních kontejnerech plných migrantů ležících na dně oceánu, o mimozemšťanech… a sem tam se ozval nějaký člověk, co o sobě tvrdí, že je senzibil. Vlastně, to se stalo snad pokaždé.“
Odborníci se však (pro ostatní dost znepokojivými) nálezy lidských chodidel nijak nevzrušují. Je to z toho důvodu, že je dokážou bez problémů vědecky vysvětlit. A my vám tohle vysvětlení zkusíme přiblížit… bohužel se to však neobejde bez pár nechutných detailů.
Oběti nehod a sebevražd
Začneme tím, že se díky DNA povedlo celkem devět různých chodidel spojit s jejich pohřešovanými majiteli, přičemž se ve dvou případech se postupně našel celý pár – pravé i levé chodidlo (matematika vám tedy možná napoví, že identifikovaných mrtvých lidí je tím pádem jen sedm).
Jeden z případů je velice starý, chodidlo patří člověku, kterého jeho rodina pohřešovala od roku 1985. Jeho chodidlo našli v roce 2011. Ani u něj, ani u ostatních ale kanadské úřady nepotvrdily, že by zemřel násilnou smrtí. Navíc žádné z chodidel nebylo uříznuté nebo useknuté.
Naopak, u některých z případů je už nyní jasné, že za jejich úmrtím stála sebevražda (jako v případě ženy, která skočila z mostu) nebo nehoda. U dalších si policisté samozřejmě nemůžou být jistí – ze samotného chodidla příčinu smrti prostě určit nelze. Nějaké řádění gangů ale jejich poznatky ukázaly jako nepravděpodobné. Proč tedy vyplavování chodidel nebere konce?
Chladná voda, krabi a vítr
Odpověď na to není úplně jednoduchá. Především, jak ukázal už experiment z roku 1977, mrtvá lidská těla můžou jak plout, tak se potopit, což záleží na mnoha faktorech, od oblečení po obsah vzduchu v plicích. Většina se ale potopí.
Těch se pak buď zmocní spodní proudy anebo jdou rovnou ke dnu, kde chladná voda zvládne zpomalit rozklad a vysoký tlak zabrání plynům tělo vynést opět na hladinu. Nastávají jiné, méně známé procesy, kvůli kterým se tkáně někdy promění i na substanci připomínající vosk; a přesně tuhle substanci na nalezených chodidlech forenzní specialisté našli.
Od těl končetiny pravděpodobně v kotníku, který je slabým místem a snadno povolí, oddělují mořští korýši, kteří mrtvé maso považují za pochoutku a s nadšením „uklízejí“ každý na dně nalezený tělesný pozůstatek, ať už mořských nebo suchozemských živočichů. Tenisky a další lehké boty s pěnovou podrážkou plnou vzduchových kapes pak ihned vyplavou na hladinu… i se zbytkem nohy.
To, že se tyhle pochmurné a děsivé pozůstatky korýších hostin objevují tolik právě v Sališském moři, má pak na svědomí systém místních proudů a větrů, který, jak ukázaly četné simulace, všechno možné, od harampádí až po znečištění z nedalekého oceánu, směřuje právě sem. Záhada je tedy vyřešena, nemáte zač!
Odkaz na obrázkovou licenci Creative Commons
Zdroj: BIG Think, National Library of Medicine, Live Science, Encyclopedia of Puget Sound.