Medardova kápě 40 dní kape: Jak je bouřková pranostika spolehlivá a kdy se naplnila?
Jaká je podle statistik pravděpodobnost, že se v Česku vyplní medardovské pranostiky jako třeba „Medardova kápě 40 dní kape“ nebo „Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá“? A proč vůbec naši předkové k takovým předpovědím došli?
Svatý Medard svůj svátek slaví 8. června a slavný je hlavně díky legendě, která vznikla dlouho poté, co onen dobrosrdečný francouzský šlechtic, jehož za svatého Medarda považujeme, v roce 540 zemřel. Podle tohoto vymyšleného příběhu ho jako malého chlapce na poli zaskočila prudká bouře a promokl by na kost, kdyby jej před deštěm neochránil orel svými křídly.
Faktem ale je, že si Medardův svátek lidé s deštěm a počasím spojovali kvůli něčemu úplně jinému. Vypozorovali totiž jistou korelaci s počasím, které okolo 8. června panovalo, a tím, jaké následující měsíc a půl pak mohli očekávat. Jsou ale tyto pranostiky přesné? Dá se na ně skutečně spolehnout?
Evropský letní monzun
Jednoduchá odpověď je: ne. Doslova je opravdu brát nemůžeme. Že by v Česku například pršelo celých 40 dní v kuse, se podle meteoroložky Dagmar Honsové z Meteopressu v moderní historii nestalo. Nejblíž něčemu takovému byli v roce 2009 na meteorologické stanici Churáňov. Tehdy tam zachytili déšť v 35 dnech ze 40 po Medardovi následujících.
A pranostika dost často nevychází, ani když ji přestaneme brát úplně doslova, pravděpodobnost horšího počasí nicméně podle deště na Medarda odhadnout můžeme. Naši předkové měli totiž správně vysledované klimatické záležitosti, jimž tehdy ještě vůbec nerozuměli; rozhodovaly o nich totiž tlakové a teplotní podmínky nad Atlantikem a evropským subkontinentem.
V období okolo osmého června totiž začíná jev, kterému meteorolog Miloš Dvořák říká medardovská cirkulace. „Nad rychle se prohřívající pevninou se tlak vzduchu snižuje a nad chladnějším oceánem zvyšuje. A tato nerovnováha se pak postupně musí vyrovnávat vpády chladnějšího a vlhčího vzduchu od moře,“ vysvětlil. „Deštivé počasí se může někdy protáhnout v případě velkých teplotních kontrastů mezi oceánem a evropským vnitrozemím až do července a v opačném případě bývá evropský letní takzvaný monzun méně výrazný a kratší. Nebo dokonce může také chybět.“
Pranostiky skrývaly důležité informace
Dnes máme samozřejmě daleko přesnější metody, díky kterým můžeme počasí celkem spolehlivě předvídat minimálně několik dní dopředu. Pro naše předky mělo ale medardovské období a korelace s deštěm v následujících týdnech extrémní důležitost. Chystali se totiž na žně a senoseč a obojí deštivé počasí extrémně komplikovalo. Není proto divu, že se snažili nahlédnout do budoucnosti – mnohdy na správném načasování závisela celá úroda.
Zdroj: Naše voda