Konspirační teorie zasáhly místo, které používáme každý den. Lži nelze snadno odhalit
Série Vetřelců dávnověku se zabývá celou řadou konspiračních teorií Zdroj: History / A&E Networks
Klimatická změna je rozhodně třaskavým tématem, které se nevyhnutelně dotýká i politiky. Je tudíž nasnadě, že referování o příčinách a průběhu globálních proměn podnebí není zdaleka jednoznačné...
Vyhnout se konspiracím či všelijak pochybným tvrzením je v dnešní době plné fake news a nečitelných dezinformací stále těžší. Zdá se, že před těmito nekalými živly nejsou v bezpečí ani místa, kterým věříme v našem každodenním užívání. Teď nemáme na mysli sociální sítě, kde se to nedůvěryhodnými zprávami jen hemží, nýbrž nejpopulárnější on-line encyklopedii Wikipedia, jež se postupem času stala pro většinu z nás (minimálně) druhým mozkem.
Wikipedie a klimatická změna
Sporné příspěvky se týkají klimatických změn, konkrétně jejich příčiny. Zatímco snad nikdo nezpochybňuje, že naše planeta prochází specifickými proměnami podnebí, o původu těchto změn se dlouho spekulovalo. Přestože se pro leckteré politiky, z jejichž pohledu by větší péče o naše životní prostředí znamenala děsivé ekonomické důsledky, stále jedná o téma, na němž budují svou image, naprostá většina vědecké obce se shoduje, že hlavním hybatelem nežádoucích klimatických změn je člověk.
Dobrovolní editoři různých jazykových mutací Wikipedie nedávno objevili velmi podivné příspěvky třeba na chorvatské, kazašské, běloruské či svahilské verzi. Podle nich nemají vědci v původu klimatických změn vůbec jasno a často se prý uchylují k pochybným výzkumným metodám. Tlak na řešení klimatických problémů je též údajně motivován tajemnými finančníky, kteří se chtějí ujmout vlády nad světem – ani Wikipedie se tedy nevyhnula otřepaným konspiracím, jež by ve slušné části internetu už neměly mít své místo. Nepřekvapí ani tvrzení na čínské Wikipedii, podle něhož je viníkem globálního oteplování pouhá větší sluneční aktivita; což je pochopitelně nesmysl.
Rizika jazykových verzí
Wikipedia se už od svého vzniku v roce 2001 spoléhala na dobrovolníky, kteří by nový obsah nejen vytvářeli, ale také dohlíželi na ověřitelnost, vědeckou hodnotu a ideálně i nezaujatost jednotlivých příspěvků. V případě anglické jazykové mutace, jež je samozřejmě nejrozsáhlejší, se to daří i díky více než 40 000 editorů, kteří každý měsíc hledají podezřelý a závadný obsah.
Takto sofistikované standardy však rozhodně neplatí pro spoustu jiných jazykových verzí. Těch Wikipedia nabízí kolem 300 a o zhruba polovinu z nich se stará pouze několik málo editorů. Přitom aby byla tato encyklopedie neustále aktuální a relevantní, je doslova nutné, aby byl editorský tým nejen dostatečně početný, ale i názorově diverzifikovaný. Jen díky zahrnutí co největšího množství pohledů na svět je možné dosáhnout alespoň určité objektivity.
Zástupci Wikipedie proto vyzvali potenciální dobrovolníky, aby neváhali se zapojením do editorské činnosti v různých jazycích – vzhledem k pochopitelné neochotě Nadace Wikipedia, která platformu provozuje, zasahovat do encyklopedického obsahu se tak jedná o jedinou možnost, jak zachovat relevantnost prezentovaných informací. Pokud se tedy české verzi Wikipedie nevyhýbáte, mějte se raději na pozoru – nelze totiž vyloučit, že u méně frekventovaných příspěvků narazíte na velmi podezřelá tvrzení.
Zdroj: BBC
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
