Požár na hradě Windsor: Zkáza za miliony vznikla nešťastnou chybou. Rekonstrukce byla kritizována

Hrad Windsor přežil bouřlivé období občanské války, odolal hrozbám druhé světové války a v dobách míru slouží nejen jako místo nejrůznějších ceremonií, ale také jako oblíbená turistická destinace. To vše se ale ocitlo v ohrožení na konci roku 1992, kdy v soukromých komnatách královny Alžběty II. vypukl požár.

Požár vzplál kvůli závěsu a bodovému světlu

Katastrofa se začala odvíjet 20. listopadu 15 minut po jedenácté hodině dopoledne kvůli chybě, která by se mohla stát každému. Oheň vzplál kvůli bodovému světlu přitisknutému k devítimetrovému závěsu a velmi rychle se začal šířit do okolních místností. Na požár velmi rychle reagovala windsorská hasičská brigáda, ovšem ještě dříve se hašení chopila část najatých restauratérů, kteří pracovali v přilehlých místnostech. Zbývající pracovníci hradu pak začali urychleně vynášet z místností vzácné obrazy i nábytek, dokud teplota nestoupla za únosnou mez. Hasiči z nedalekého Readingu byli informováni o požáru v 11:36 hod. Do jejich příjezdu se hasičských prací ujalo 20 windsorských hasičů a záchrany majetku se ujali všichni ostatní, včetně královnina syna prince Andrewa.

Dvanáct minut po poledni bylo na místě 20 hasičských vozů, o osm minut později už jich bylo k dispozici pětatřicet. Celkově se do akce zapojilo přes 200 hasičů z Londýna, Surrey, Buckinghamshire, Oxfordshire a Berkshire. V tu chvíli už hořela komnata svatého Jiří, velká jídelna a státní apartmány. O hodinu a deset minut později už začínali mít hasiči oheň pod kontrolou, problémem však byla prohořená střecha zejména nad zmíněnými apartmány, která se začala propadat a hrozilo, že se oheň roznese ještě dál. Problematický byl rovněž oheň ve věži Brunswick Tower, jehož jednotlivá patra se postupně propadala a znemožňovala tak práci hasičů. Přibližně o půl sedmé večer hořela věž kompletně a plameny stoupaly dalších přibližně 15 metrů nad ní.

Oheň hořel až do rána

Propadla se rovněž střecha nad komnatami královny, ovšem až ve chvíli, kdy hasiči zajistili, aby se oheň dále nešířil. Jediné, co jim zbývalo, bylo čekat, než požár uhasne. Hlavní oheň na hradě Windsor hořel až do 23. hodiny a s malými lokálními požáry hasiči bojovali až do brzkého rána 21. listopadu. K uhašení požáru bylo použito 7 milionů litrů vody, a to z hradního rezervoáru, plaveckého bazénu, jezírek a přirozeně i z řeky Temže. Přibližně 60 hasičů pak zůstalo na místě ještě několik dní, kontrolovalo situaci a připravovalo vyšetřování i sčítání škod, které stálo na začátku několikaletých rekonstrukčních prací.

Už během požáru se zaměstnanci hradu snažili zachránit doslova všechno, co se dalo. Zahrnout tak můžeme například 46 metrů dlouhý jídelní stůl, 37metrový koberec z Waterloo Chamber, přibližně 300 hodin, kolekci miniatur, tisícovky vzácných knih a historických rukopisů, stejně jako třeba původní plány Královské knihovny. Během snahy zachránit vybavení hradu nepřišel nikdo o život a jediné zaznamenané zranění bylo popálení rukou dekoratéra Deana Lansdala, když se snažil zachránit několik obrazů. Přesto se objevily spekulace, že Lansdale utrpěl infarkt, což ale následně mluvčí hradu vyvrátil.

Pětiletá rekonstrukce

Co se týče plánů na rekonstrukci, problém byl především s financemi. Hrad, jako je Windsor, je pro pojišťovny příliš hodnotný na to, aby byl pojištěn, což platí také o některých částech sbírky umění a majetku obecně. Bylo proto nutné najít zdroj financovaní, kterým se následně stalo vstupné vybírané při vstupu do Buckinghamského paláce. Vešlo v platnost, že po dobu 5 let budou lidé platit jednorázové vstupné ve výši 8 liber, což mělo pokrýt 70 procent částky určené k rekonstrukci. Její výše byla nakonec 36,5 milionů liber, tedy v přepočtu dnes asi 1 miliarda korun. Vlastními 2 miliony liber přispěla královna, která se rovněž zavázala k placení daní z příjmu od roku 1993.

Rekonstrukční a restaurátorské práce započaly v červnu 1994 a podléhaly radě, v níž seděl i princ Filip a dnešní král Karel III. K plánům přicházela kritika, zejména zaměřená na to, že architekti nevyužili svou představivost a moderní přístup, když bylo rozhodnuto, že vzhledem k historickému významu hradu bude vše probíhat v duchu gotiky. Při rekonstrukci nicméně vznikla největší dubová trámová střecha od středověku v komnatě svatého Jiří, což byl samozřejmě velký úspěch a hlasitě opěvovaný milník celé rekonstrukce. První část oprav byla dokončena v květnu 1996, závěrečné práce probíhaly do 17. listopadu 1997, kdy královna v opravených částech hradu pořádala večírek pro architekty a významné pracovníky, kteří se na záchraně hradu podíleli.

Zdroj: Royal Collection Trust