Emigrace Petra Svobody chtěla odvahu. Před totalitou prchal jen s několika kousky oblečení

„Začíná devátá minuta třetí třetiny… nula – nula. Svoboda… Góóóóóóóól! Je to tam! Je to tam! Tak přece jen existuje spravedlnost!“ To jsou slova, která budou znít povědomě každému, kdo pamatuje legendární hokejový zápas s Ruskem o zlatou olympijskou medaili v japonském Naganu roku 1998. Byla to poslední a zároveň vítězná branka utkání, o kterém se v Česku dodnes, pětadvacet let poté, vypráví jako o utkání století.

Mohlo by vás zajímat: Český hokejista stihl 51 bodů za pět zápasů a byl větší hit než božský McDavid. Šílené, říká

Muže, který ji vstřelil, ale těsně před zahájením olympiády v Česku skoro neznali. Z rodné země totiž ještě jako mladík uprchl před totalitou a nikdy nehrál ani na mistrovství světa. Tehdy s sebou neměl vůbec nic a riskoval vše…

Jen s pár věcmi v ruce

Petr Svoboda se narodil 14. února 1966 v Mostě a jeho hokejový talent se ukázal velice brzy. Hrával v Litvínově a už od šestnácti nastupoval v nejvyšší soutěži. Když v roce 1984 s týmem odjel na mistrovství Evropy juniorů do německého Bad Tólzu, pomohl vybojovat stříbro… místo toho, aby odešel na večeři s ostatními, ale popadl pár věcí a zmizel.

Rozhodnutí emigrovat se v jeho mysli sice nezrodilo ze dne na den, tajně se o tom bavil se dvěma spoluhráči a byl v kontaktu s několika skauty NHL. Jistotu ale neměl vůbec žádnou, neuměl anglicky a navíc věděl, že není cesty zpět – doma by si už nikdy nezahrál. O to větší odvahu jeho rozhodnutí chtělo.

První dopis domů

Zatímco se Svoboda v Mnichově scházel s agentem NHL a pracoval na tom, aby dostal smlouvu s nějakým zámořským hokejovým týmem, jeho rodiče zaklekla StB. „V prvních dnech jsem byl každou chvíli u výslechu,“ vyprávěl jeho otec Karel Svoboda. Oba s manželkou nakonec ztratili práci. Svoboda starší byl odejit z pozice sekretáře litvínovského klubu a jediné zaměstnání, které se mu povedlo sehnat, bylo v chemičce.

Přečtěte si také: Terorem k emigraci: 8. června 1970 odstartovala éra únosů československých letadel

První dopis od syna navíc dostali až po třech měsících, ale stál za to – Petr Svoboda jej psal už z kanadského Montrealu, kam ho draftovali. Popsal, jak ho v Kanadě přijali a kde bydlí, a z dopisu bylo taky docela jasné, že se již nehodlá vrátit. O rok později, teprve jako druhý Čech v dějinách, s týmem vyhrál Stanley Cup. Jeho kariéra ale, jak víme, tehdy teprve začínala…

Zdroj: Hokej.cz