Před 65 lety zemřel Bedřich Šupčík, první československý olympijský vítěz

Bedřich Šupčík patří bezesporu k nejúspěšnějším československým gymnastům v historii. V roce 1924 vybojoval historicky první československou zlatou olympijskou medaili. Nebyl to jeho jediný sportovní úspěch. Přesto se k němu na sklonku jeho života zachoval stát, podobně jako k celé řadě politicky nepohodlných sportovců, macešsky.

Mládí a sportovní začátky

Bedřich Šupčík se narodil 22. října 1898 do rodiny kočího Františka Šupčíka a jeho ženy Terezie, kteří v té době pobývali v Rakousku v Trumau nedaleko Vídně. Dětství však Bedřich trávil u své tety Evy Skaličkové v Kvasicích u Kroměříže. Odmala projevoval velký pohybový talent, který začal cíleně rozvíjet v Sokole.

Po skončení první světové války pracoval jako domovník v Bánské a hutní společnosti v Brně, kde pravidelně docházel na gymnastické tréninky do místní Sokolské jednoty – Sokol Brno I. Právě tam se mu dařilo rozvíjet své gymnastické schopnosti a dovednosti.

Úspěch v dnes již neexistující olympijské disciplíně

Na seznam československých sportovců, kteří reprezentovali naši zemi na VIII. letních olympijských hrách v Paříži v roce 1924, se Bedřich Šupčík dostal až na poslední chvíli. Pařížské letní olympijské hry se konaly v termínu od 4. května do 27. července. Bedřich Šupčík se jich účastnil v dnes již neexistující olympijské disciplíně ve šplhu na osmimetrovém laně bez přírazu. Závody ve šplhu se uskutečnily téměř v samém závěru olympijského klání 20. července na otevřeném stadionu Colombes. Šupčík zvítězil v čase 7,2 vteřiny, a získal tak historicky první československou zlatou olympijskou medaili. Tato sportovní disciplína byla na program olympijského klání poprvé zařazena na I. olympijských hrách v Athénách v roce 1896 a naposledy v ní mohli sportovci poměřit své síly roce 1932 v Los Angeles. Výprava československých sportovců tehdy získala celkem 10 medailí. Kromě zmíněné Šupčíkovy zlaté přivezli ještě 4 stříbrné a 5 bronzových. Na olympijských hrách v Paříži v roce 1924 vybojoval Šupčík ještě bronzovou medaili ve víceboji.

V letech 1926 a 1930 se stal gymnastickým mistrem světa v soutěžích družstev. V soutěži družstev uspěl i na IX. olympijských hrách v Amsterdamu, kde vybojoval stříbrnou medaili. Na těchto olympijských hrách se navíc umístil na čtvrtém místě ve cvičení na bradlech a na šestém místě v soutěži na kruzích. Z mistrovství světa v Lucembursku se vrátil se stříbrnou medailí za cvičení na kruzích. S kariérou vrcholového sportovce se rozloučil v roce 1931 úspěchem na mistrovství světa v atletice ve cvičení na kruzích, kdy vybojoval bronzovou medaili.

Konec sportovní kariéry a předčasné úmrtí

Po návratu z mistrovství světa v Lucembursku začal pracovat jako sokolník Nuselské sokolovny a později i v Hostivaři. V době druhé světové války a bezprostředně po ní se živil jako obchodní cestující a nabízel hasicí přístroje. V roce 1948 jej nečekaně postihl první infarkt. Na přání rodiny se přestěhoval z Prahy do Horosedel, z nichž pocházela jeho žena Marie. Netrvalo však dlouho a postihl jej další infarkt a Bedřich Šupčík se dostal do invalidního důchodu. Ve snaze vyřešit svou tíživou a nepříjemnou situaci, požádal o pomoc Státní výbor pro tělovýchovu a sport. Šupčík byl sice uznávaným a úspěšným sportovcem, ale jako člen Sokola byl pro komunistické funkcionáře nepohodlným a jeho žádost o pomoc byla zamítnuta. Krátce si ještě přivydělával jako pojišťovací agent. Zemřel 11. července 1957 ve věku 58 let na třetí infarkt.