5 tragických olympijských úmrtí: Sportovci si drtili kosti i přehřívali těla

Ačkoliv je v moderní éře narušuje politika a další vnější vlivy, olympijské hry jsou i nadále oslavou sportu a svátkem nejen pro účastníky, ale i diváky po celém světě. Zvlášť když jsou sportovci schopní posouvat vlastní hranice a bořit rekordy, které mohly být i v nepříliš vzdálené minulosti nedostižné. Zvyšující se nároky a nebezpečnost některých sportů ale vede kromě medailí také k mnohým zraněním a ani olympijské hry se v minulosti bohužel neobešly bez incidentů, které skončily ještě hůře. Přinášíme vám tedy seznam sportovců, kteří se stali oběťmi těch nejtragičtější chvil olympijských her přímo během tréninků či samotných závodů.

1912 - Francisco Lázaro becomes the first Portuguese athlete to bear the flag at the Olympics in Stockholm. pic.twitter.com/ifYIzSeV4E

— Portugal On This Day (@PortugalOTD) May 5, 2020

1912 – Francisco Lázaro, maraton

První přímou obětí moderních olympijských her se stal portugalský běžec Francisco Lázaro na hrách ve Stockholmu v roce 1912. Během maratonského závodu zkolaboval kvůli celkovému přehřátí organismu a následným srdečním obtížím. Stalo se tak přibližně na 30. kilometru a lékaři se původně domnívali, že příčinou smrti byla dehydratace v kombinaci s příliš teplým počasím. Ve skutečnosti se ale Lázaro před závodem potřel lojem, aby předešel spáleninám, ale tím zabránil tělu v jeho přirozeném ochlazování pomocí potu, což podtrhuje i teplota 41 °C, která mu byla naměřena po kolapsu.

Knud Enemark Jensen (1936-1960) http://t.co/032I6pwPZ7 pic.twitter.com/ihhG5SPpfy

— Ronny De Schepper (@ronnydeschepper) August 26, 2015

1960 – Knud Enemark Jensen, cyklistika

Příliš vysoká teplota vzduchu měla být osudná i pro dánského cyklistu Knuda Enemarka Jensena na olympijských hrách v Římě roku 1960. V týmovém závodě na 100 kilometrů Jensen zkolaboval a po pádu si roztříštil lebku. Stalo se tak ve chvíli, kdy už byl původně čtyřčlenný dánský tým bez jednoho ze svých členů, který odstoupil krátce po startu kvůli úžehu. Také Jensen byl před pádem podporován svými kolegy, jeden jej podpíral a druhý na něj stříkal vodu.

V momentě, kdy oba odjeli, se však Jensen zhroutil a zemřel po převozu do stanu lékařů. Podle tehdejších zpráv v něm mohlo být až 50 °C, kolem Jensenovy smrti ale dosud panují nejasnosti. Ačkoliv bylo horko výrazným faktorem, trenér Dánů přiznal, že sportovci užili před závodem lék Roniacol na rozšíření cév, a i to mohlo situaci přispět. Následná pitva v roce 1961 však oficiálně nepotvrdila výskyt žádných zakázaných látek, což až o mnoho let později neurčitě zpochybnil jeden z lékařů, kteří pitvu prováděli.

Leslie Ross Milne (4 October 1944 – 25 January 1964) alpine ski racer from Australia. Milne's death was the second fatality at the 1964 Winter Games. Three days prior, British luge racer Kazimierz Kay-Skrzypecki died from injuries sustained in a training run. pic.twitter.com/JEwqu0wXZT

— NoT🖤ForgotteN (@the_memorypage) February 7, 2022

1964 – Ross Milne, alpské lyžování

Australský lyžař Ross Milne zemřel poté, kdy vyletěl z trati v rakouském Innsbrucku během olympijských her v roce 1964. Stalo se tak v průběhu tréninku, když Milne po vyjetí z trati v rychlosti bezmála 100 km/h najel do hlubokého sněhu a narazil do stromu. Původně Australský olympijský svaz uváděl, že byl Milne ve svých 19 letech příliš nezkušený a jízdu nezvládl i v kombinaci s obecnou náročností trati, to se však nezdálo být příliš pravděpodobné. Milne závodil už čtyři roky, zúčastnil se i mítinků v Evropě a bez ohledu na svůj věk byl považován za zkušeného lyžaře. Vyšetřování následně potvrdilo, že důvodem tragické nehody byla skupina diváků, která stála na nevhodném místě a Milne se chtěl za každou cenu vyhnout srážce.

Kazimierz Kay-Skrzypecki (or Skrzypeski) (25 November 1905 – 22 January 1964) Polish-born British luge racer.
Skrzypecki was a former pilot in the Royal Air Force.He died from injuries sustained during one of the training runs for the first Olympic luge competition at the 1964. pic.twitter.com/wh3S03eVyF

— NoT🖤ForgotteN (@the_memorypage) February 6, 2022

1964 – Kazimierz Kay-Skrzypecki, saně

Ve stejném roce zemřel během olympijských her také britský sáňkař Kazimierz Kay-Skrzypecki. Sedm dní před úvodním ceremoniálem havaroval v Innsbrucku během tréninkové jízdy a následkům o několik desítek hodin později podlehl v nemocnici. Skrzypecki měl po havárii prasklou lebku, zlomenou pánev a další četná zranění po celém těle, které se mu snažili lékaři co nejrychleji operovat. Během jejich zákroku ale přišla zástava srdce a Skrzypecki se stal druhou obětí zimních her 1964.

Recalling 2010 Winter Olympics- Nodar Kumaritashvili crashing during the men's Luge practice. #2022WinterOlympics pic.twitter.com/DCWQbRRGDZ

— Recalling History (@RecallHistory) July 31, 2015

2010 – Nodar Kumaritašvili, saně

Dosud poslední tragická nehoda se stala na zimních olympijských hrách v roce 2010 ve Vancouveru. Obětí se stal teprve 21letý gruzínský sáňkař Nodar Kumaritashvili, který ve své poslední tréninkové jízdě ztratil kontrolu nad svými saněmi a byl vymrštěn z dráhy. V rychlosti přesahující 140 km/h narazil do nechráněného ocelového nosníku, ale ani přes zásah zdravotníků, kteří byli na místě v řádech sekund, nehodu nepřežil. Následkům tragické havárie podlehl jen krátce po převozu do nemocnice ve Whistleru.