Olympijská špionáž není novinkou. Mezi agenty patřili i rekordy trhající sportovci
Velká koncentrace lidí z různých zemí, to je pro špiony ideální příležitost pro práci. V minulosti sloužili jako agenti i vrcholoví sportovci, kteří ve dne trhali rekordy a po večerech verbovali přeběhlíky.
Už ve starém Řecku platilo, že po dobu konání olympijských her byly pozastaveny boje. Jenže to se týkalo jen „horkých“ fází konfliktu. Špionáž naopak měla pole působnosti otevřené.
Špiónské verbování v Římě 1960
Odtajněné dokumenty CIA dokazují, že americká tajná služba využila letních olympijských her v Římě v roce 1960 k infiltraci mezi sovětské, respektive ukrajinské sportovce a turisty, kteří byli tehdy součástí Sovětského svazu. Cílem bylo nejen šířit propagandu, ale i získat spolupracovníky. Tuto špiónskou práci mohl dělat i doprovod olympijského týmu, ale mít „hvězdného špióna“ bylo samozřejmě mnohem efektivnější. Dave Sime pracující pro CIA byl jedním takovým, když vlastnil několik sprinterských rekordů a z olympiády v Římě roku 1960 si odnesl i stříbrnou medaili. Jeho úkolem bylo přemluvit sovětského skokana Igora Ter-Ovanesjana k přeběhnutí.
Dave Sime, Olympic 100m silver medalist, dies at 79. https://t.co/FyzRfSEjIq pic.twitter.com/i2zB1nfjt7
— NBC Olympics & Paralympics (@NBCOlympics) January 16, 2016
Olympiáda probíhající v „západní“ části světa k tomuto lákání vyslověně vybízela a mezi Simem a Ter-Ovanesjanem probíhala verbovací setkání, která kryla šestice agentů CIA, jejímž úkolem bylo zajistit nepřítomnost agentů KGB. Nakonec však úkol splněn nebyl a atlet zůstal věrný Sovětskému svazu. V případě výhry na olympijských hrách měl totiž doma slíbený byt, auto a práci.
Operace Aerodynamic
CIA v době konání olympijských her v Římě už několik let hrála velkou špionážní operaci s názvem Operace Aerodynamic. Ta začala už o čtyři roky dříve na olympiádě v Melbourne, kde spolupracovníci CIA distribuovali protisovětskou literaturu mezi sovětské sportovce a fanoušky. „Operace měla dva cíle: podnítit v Ukrajinské sovětské socialistické republice nové a existující protisovětské, antikomunistické, ukrajinské nacionalistické nálady a shromáždit zpravodajské informace o sovětské Ukrajině a SSSR jako celku k (zpravodajsky využitelnému) uspokojení Spojených států,“ píše list The Guardian.
Na Ukrajině totiž stále existovalo povědomí o Stalinem uměle vyvolaném hladomoru, o kterém se sice oficiálně nesmělo mluvit, ale v historické paměti událost z let 1932–1933 stále žila. Na druhou stranu zde panoval mnohem větší strach z KGB, který nakonec – spolu s nešikovností některých agentů CIA – zapříčinil, že Operace Aerodynamic nevedla k úspěchu. CIA měla vytipováno více sportovců, kteří byli potenciálními kandidáty ke spolupráci. Mimo jiné k nim patřil tyčkař Ivo Petrenko nebo koulařka Tamara Press. Ta na římské olympiádě vyhrála soutěž koulařek a odnesla si stříbro za hod diskem.
Své špióny však na hrách samozřejmě měli i Sověti. Ti se snažili agentům CIA podstrčit možné návnady a během kontaktu je nafotit či nafilmovat, čímž by došlo k jejich demaskování. Ke špionáži nabádali komunisté mimo jiné i českou atletickou legendu Emila Zátopka.
With the Beijing 2022 Winter Olympics approaching, China Mobile hold an oath-taking rally in Beijing to ensure that it will do its best to guarantee the communication security of the Winter Olympics and Winter Paralympics. #5G #WinterOlympics2022 pic.twitter.com/ca6RCjKmmT
— China Mobile (@ChinaMobile7) January 18, 2022
Současné obavy
V současnosti se možnosti špionáže značně rozšiřují nejen o elektronické odposlechy, ale i přímo o kontrolu všech dat proudících z olympijské vesnice. Olympijské hry v Pekingu v roce 2008 byly dokonce některými médii označovány za „hry špiónů“. Vzhledem blížícímu se datu zimních olympijských her, které se v čínském Pekingu rovněž odehrají, se množí obavy z elektronické infiltrace čínských špionážních služeb. Některé země radí nebrat si soukromá mobilní zařízení (telefony, tablety) či sportovce vybavují komunikačním zařízením, které bude po olympiádě zlikvidováno.
Vše je motivováno strachem z odposlechů, krádeže dat nebo možnosti dostat se přes zařízení návštěvníků sportovišť a jejich připojení do dalších sítí. K čemu je dobré vědět, co má který sportovec v telefonu nebo s kým se spojil přes některou komunikační platformu? Jednou z nejběžnějších metod získávání spolupracovníků, jež používají všechny špionážní agentury světa, je vydírání. A pokud víte, že si dotyčný či dotyčná „špitá“ důvěrnosti, tedy má nemanželský vztah nebo si stěžuje na nedostatek peněz či nízké ohodnocení, tak víte, kam zatlačit.
Zdroj: The Guardian