Číňané zakázali obchod se slonovinou – je to dobrý, nebo špatný nápad?

Krom pašeráků a obchodníků tyjících z obchodu se slonovinou asi všichni zabíjení chobotnatců odsuzují. Drastické záběry umírajících slonů s odřezanými kly svého času oběhly světová média a jakkoli je tento jev odsouzeníhodný, faktem zůstává, že obchod se slonovinou doprovází některé kultury po tisíciletí. Mimochodem i „Buddhův zub“ uchovávaný ve zlatých schránkách ve srílandském chrámu v Kandy a hlídanými mohutnými kly sloních samců, je ze slonoviny.

Pozitivní zpětná vazba

Jakmile se jakákoli komodita zakáže, její cena na trhu stoupne. Kdyby bylo diamantů všude plno, tak i přes jeho nezměněné vlastnosti (tvrdost, možnost dokonalého výbrusu, vysoký lesk…) by cena pravděpodobně klesla. Jakmile se obchod se slonovinou dostane z oficiální zóny do podhoubí šedého až černého trhu, stoupne jeho cena a pro mnohé bude vyšší cena zároveň vyšší motivací k ilegálnímu odstřelu slonů. Aby neplatila naznačená pozitivní zpětná – čím více zákazů, tím vyšší cena a tím vyšší motivace pro lov – musí jít mezinárodní společenství cestou komplexnějších opatření. A to včetně vyšší terénní ochrany slonů, lepšího systému ochrany chráněných území, dokonalejší kontroly pašeráckých cest a tranzitů…

Historie obchodu

Slonovina slonů z Afriky a Asie se stala ceněným „mezikontinentálním“ obchodním artiklem brzy poté, co do oblasti pronikli běloši. Nicméně jako materiál pro tvorbu rituálních i uměleckých předmětů sloužila domorodým kulturám po celá tisíciletí. Stala se i součásti obchodu s otroky. Surová slonovina následně sloužila v Evropě mimo jiné k výrobě k výrobě kláves klavírů, biliardových koulí a celé škály uměleckých nebo luxusních exotických předmětů. I přes drakonické tresty, včetně trestu smrti, se nepodařilo potlačit tento typ obchodu. Britská BBC dává, že 70 procent celosvětově prodané slonoviny má konečnou stanici v Číně. Ochránci přírody a slonů zvláště v čínský radikální zákaz prodeje vkládají značné naděje.

Peníze až v první řadě

Cena slonoviny se na asijských trzích pohybuje v řádu několika desítek tisíc Kč za kilogram. V posledních několika letech totiž stále roste. Průzkum trhu organizací Save the Elephants v čínském Pekingu odhalil, že za malé kly slůňat v rozmezí 1–4 kg platili řezbáři a obchodníci ještě v roce 2010 asi 750 USD/kg, zatímco v roce 2014 to bylo již 2100 USD/kg. WWF, populární celosvětová organizace ochránců přírody s pandou ve znaku udává, že pytláci každoročně zabili za účelem získání klů 20 000 až 30 000 afrických slonů. I tato organizace zdůrazňuje, že jde o uspokojení poptávky po produktech ze slonoviny v Asii, kde Čína je klíčovou součástí tohoto obchodu. Podobná situace, byť v menším měřítku, platí i pro slony indické žijící na asijském kontinentu.

Co udělá čínský zákaz, to ukáže až čas, ale obecně se soudí, že jde o krok správným směrem.

Text: Topi Pigula