Podivné smrti Putinových kritiků. Navalnyj je jen špičkou ledovce, připomeňte si nedávnou minulost

Jako bývalý agent sovětské KGB působící v tehdejší NDR si Vladimir Putin osvojil celou paletu klasických zpravodajských technik včetně použití jedů, dezinformací a odvádění pozornosti. Jako prezident Ruska navíc dostal do rukou mocenský aparát zahrnující policii, soudy a servilní sdělovací prostředky. Výsledkem je množství vysokých trestů a podivných úmrtí v řadách jeho oponentů. Pojďme si některé z nich v chronologickém uspořádání připomenout.

Přečtěte si také: Putinovo vládnutí inspirovala NDR. V roce 1989 zastavil dav německých demonstrantů a žádal o vyslání tanků

2004: Otrávený kandidát na prezidenta Viktor Juščenko

Na podzim roku 2004 byl při volební kampani otráven na schůzce s představiteli tajných služeb pozdější ukrajinský prezident z let 2005 až 2010 Viktor Juščenko. Lékařské testy prokázaly, že šlo o otravu dioxinem, která mu změnila tvář k nepoznání. Juščenko v roce 2007 v jednom rozhovoru řekl, že je přesvědčen, že dioxin, který posloužil při jeho otravě, byl vyroben v ruských laboratořích.

Chemická sloučenina, která v Juščenkově polévce měla nejhorší toxické účinky, se odborně jmenuje (2,3,7,8)-tetrachlordibenzo-p-dioxin, neboli TCDD. Tato látka smutně proslula již jako součást defoliantu Agent Orange, který rozprašovala americká armáda ve Vietnamu s cílem zbavit prales listí a odhalit skrytého nepřítele.

2006: Nepohodlná novinářka Anna Politkovská

Novinářka, která kritizovala politiku Kremlu v Čečensku, byla zavražděna v říjnu 2006. Případ Politkovské vyvolal celosvětovou pozornost a na Západě byl označován za důkaz nátlaku, jemuž jsou v Rusku vystaveni kritici kremelské politiky. Skandál navíc vyvolal první proces s údajnými spolupachateli vraždy v roce 2009. Porota tehdy pustila obžalované kvůli nedostatku důkazů na svobodu, nejvyšší soud pak ale vrátil případ prokuratuře k došetření.

V červnu 2014 poslal soud za vraždu Politkovské do vězení na doživotí Lom-Aliho Gajtukajeva a Rustama Machmudova. Tři další pachatelé dostali vysoké tresty vězení. Za organizátora vraždy byl kromě Gajtukajeva označen bývalý policista Sergej Chadžikurbanov, který dostal 20 let.

2006: Agent KGB i britské MI6 Alexandr Litviněnko

Na otravu radioaktivním poloniem 210 zemřel v listopadu 2006 bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko, který před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina. Jako agent pracoval Litviněnko nejdříve pro SSSR a poté pro Rusko, později začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Podle vyšetřování existují důkazy, že Litviněnka otrávili bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj, které ale Rusko odmítlo vydat. Látku mu přimíchali do čaje na schůzce, která se na podzim 2006 konala v jednom londýnském hotelu. Podle britského soudce vraždu „pravděpodobně schválil“ ruský prezident Putin. Okolnosti případu popisuje dokument Umění špionáže, který můžete vidět na  Prima ZOOM:

2009: Sergej Magnitskij ubitý dozorci

Auditor a právník Sergej Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací. Po roce zemřel ve vyšetřovací vazbě; podle úřední verze mu selhalo srdce, podle ochránců lidských práv jej ubili dozorci. V roce 2018 pak ruská generální prokuratura tvrdila, že dodatečná analýza prokázala, že Magnitskij byl otráven.

Jeho úmrtí vedlo Spojené státy k přijetí takzvaného Magnitského zákona, který zakazuje vstup do země a nařizuje zmrazení účtů téměř dvěma desítkám ruských představitelů, kteří jsou podle Washingtonu zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského smrti. Rusko zareagovalo vlastním seznamem nežádoucích Američanů, stejně jako zákazem adopcí ruských sirotků do USA. V roce 2022 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku shledal Rusko vinným z více porušení lidských práv v případu smrti Magnitského a uložil Moskvě, aby zástupcům zemřelého zaplatila odškodnění.

2015: Expremiér Boris Němcov

Bývalý ruský vicepremiér a vyhlášený kritik Kremlu Boris Němcov byl zastřelen čtyřmi ranami na mostě v centru Moskvy v únoru 2015. Týden po vraždě byla zatčena pětice podezřelých Čečenců. V červenci 2017 byl Zaur Dadajev, bývalý příslušník speciálního čečenského bezpečnostního praporu Sever, odsouzen k dvaceti letům odnětí svobody. Čtveřice spolupachatelů byla odsouzena k trestům od 11 do 19 let. Podle Němcovovy dcery Žanny se po objednavateli vraždy pátrá pouze na oko, protože stopa vede ke spolupracovníkům čečenského vládce Ramzana Kadyrova.

V únoru 2020 bylo pražské náměstí Pod kaštany v Praze 6 Bubenči, kde sídlí velvyslanectví Ruské federace, přejmenováno na náměstí Borise Němcova. Dva roky před tím bylo ve Washingtonu obdobně přejmenováno náměstí, na němž je sídlo ruského velvyslanectví v USA.

2018: Bývalý agent Sergej Skripal

V březnu 2018 byl v Salisbury na jihu Británie otráven bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště, a jeho dcera Julija. V kritickém stavu byli hospitalizováni. Podle představitelů Británie a EU byli otráveni nervově paralytickým jedem A234 ze skupiny látek na Západě označovaných jako novičok. Z nemocnice byli v dubnu a květnu 2018 propuštěni. Londýn zodpovědnost za tuto otravu připisuje Rusku, Moskva to odmítá.

Britští vyšetřovatelé uvádějí, že shromáždili dostatek důkazů, aby mohli z útoku obvinit dva ruské občany, kteří vystupovali pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a které média identifikovala jako agenty ruské vojenské rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Kvůli kauze vypověděly téměř tři desítky zemí včetně Česka více než 150 ruských diplomatů. U většiny států reagovala Moskva recipročně.

V roce 2021 česká vláda oznámila, že byli Miškin a Čepiga v roce 2014 zapojeni do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, při kterém zahynuli dva čeští občané. V září 2021 britská policie v případu pokusu o otravu Skripalových obvinila třetího ruského občana Denise Sergejeva, který podle vyšetřovatelů operaci velel.

2023: Odsouzený aktivista Vladimir Kara-Murza

Ruský soud v dubnu 2023 poslal na 25 let do vězení opozičního představitele, bývalého koordinátora opozičního hnutí Otevřené Rusko, publicistu a kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu, kterého shledal vinným mimo jiné z vlastizrady. Ruský odvolací soud v červenci verdikt nad ním potvrdil.

Kara-Murza dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé ruské občany za porušování lidských práv. Kara-Murza, který kritizoval i ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, byl vzat do vazby v dubnu 2022 na základě obvinění z „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě při projevu před americkými zákonodárci. Tento Putinův odpůrce také tvrdí, že byl dvakrát otráven při pokusech o atentát.

2023: Putinův kuchař Jevgenij Prigožin

Majitel soukromé Wagnerovy armády a dlouholetý souputník Vladimira Putina patřil k nejaktivnějším podporovatelům ruské agrese na Ukrajině. Byl častým kritikem ruského vojenského velení, které obviňoval z neschopnosti. Naopak výsledky své žoldnéřské armády, do které zapojil i vězně z ruských věznic, mnohdy nadsazoval. Leningradský rodák Jevgenij Prigožin v mládí strávil nějakou dobu ve vězení, po propuštění po rozpadu SSSR úspěšně podnikal, nejprve měl stánek s občerstvením. Později stál u zrodu sítě supermarketů, a především otevřel v Petrohradě luxusní restauraci, kterou si oblíbila tamní smetánka a několikrát ji navštívil i Putin, se kterým se Prigožin sblížil.

Prigožin následně získal z Kremlu řadu zakázek na VIP služby, díky čemuž si vybudoval vazby na mnohé vlivné lidi v Rusku. Figuroval také na sankčním seznamu západních zemí, a to už od dob anexe Krymu v roce 2014. Byl terčem unijních sankcí i v souvislosti s působením své žoldnéřské skupiny v dalších zemích včetně Libye nebo Sýrie. To, že stojí za Wagnerovou soukromou armádou, dlouho popíral, přiznal to až v září 2022.

Prigožin zemřel v srpnu 2023 při pádu soukromého letadla, podle západních médií po startu explodovalo výbušné zařízení pod jedním z křídel. List The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb a Ruska v prosinci 2023 napsal, že Prigožinova smrt byla vraždou na objednávku ze strany tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa.

Mohlo by vás také zajímat: Putin už další narozeniny neoslaví. Ruský exposlanec tuší, kdo prezidenta zabije

2024: Putinův kritik Alexej Navalnyj

Právník a opoziční aktivista Alexej Navalnyj skončil v roce 2013 jako druhý ve volbách moskevského starosty a v roce 2018 se chystal vyzvat na volební souboj i Vladimira Putina. Zabránil mu v tom pětiletý podmíněný trest za údajnou hospodářskou kriminalitu. V roce 2020 se Navalnyj léčil v Německu z otravy bojovou látkou typu novičok, z útoku obviňoval Kreml. Po návratu do Ruska byl hned v lednu 2021 zatčen a odsouzen nejprve na devět a později v srpnu 2023 na dalších 19 let vězení.

Putinův kritik zemřel 16. února 2024 při procházce v trestanecké kolonii číslo 3 na Sibiři. Vězení se nachází v Jamalo-něneckém autonomním okruhu, který se rozprostírá ve střední části arktické oblasti Ruska na severu západní Sibiře. Ředitel Navalného protikorupčního fondu Ivan Ždanov podle informací americké CNN uvedl, že v trestanecké kolonii zvané Polární vlk panují drsné podmínky se zvláštním režimem ve věčně zmrzlé zóně.

Zdroj: ČTK, BBC