Ozval se nelidský smích a loď začala hořet. Mýty o Bludném Holanďanovi šířili vyděšení námořníci i britský král
Brzy ráno 11. července 1881 si válečná korveta Jejího Veličenstva královny Viktorie HMS Bacchante razila cestu vodami obklopujícími mys Dobré naděje, když se před její štíhlou přídí zjevil podivný přízrak. „V průběhu noční hlídky nám zkřížil cestu Bludný Holanďan. Loď vypadala jako velké červené světlo, jako by byla v plamenech, a z toho světla vystupovala silueta stožárů a plachtoví,“ hlásal zápis v palubním deníku.
Svědky podivné události se kromě 13 členů posádky stali i dva příslušníci britské královské rodiny. Ve funkci nižších důstojníků se tehdy na Bacchante plavili princ Jiří z Walesu, pozdější král Jiří V., a jeho starší bratr princ Albert Viktor z Walesu. „Stěžně, ráhna a plachty brigy se zřetelně vyjímaly asi 200 yardů na levoboku a zřetelně je viděl i službu konající důstojník na můstku stejně jako důstojník na zadní palubě,“ zapsal si jeden z princů do svého deníku (v důsledku pozdějších editací není zřejmé, který z nich to byl).
Přečtěte si také: Bermudský trojúhelník nedá záhadologům spát. Už pohltil přes 150 lodí a letadel
Přestože se hlídka ihned vydala na příď a zkoumala moře až k obzoru, nebylo po podivné lodi ani památky. Jednu stopu ale po sobě přízrak přece jen zanechal. „V 10:45 námořník, který dnes ráno Bludného Holanďana ohlásil, spadl z nejvyššího ráhna předního stěžně a roztříštil se na kusy,“ zapsal si jeden z princů.
Loď duchů
Událost z července 1881 je jedním z několika zaznamenaných pozorování fenoménu, který se v angličtině nebo holandštině nazývá Létající Holanďan (Flying Dutchman, resp. De Vliegende Hollander). Jde o legendární loď duchů, která je odsouzena plavit se věčně po moři bez možnosti zakotvit v přístavu.
Bludného Holanďana vidělo v průběhu posledních čtyř staletí mnoho lidí. K setkání s ním dochází většinou na jih od mysu Dobré naděje. Loď popisovaná jako holandská fluita má černý trup, vydává zvláštní světlo a bez ohledu na směr a sílu větru pluje vždy pod napnutými plachtami. Občas se z Bludného Holanďana ozývá pozdravné volání, na které se nevyplácí odpovídat. Jeho kapitán údajně třímá v ruce dopis a žádá o jeho doručení.
Námořníci, kteří v únoru 1857 přežili ztroskotání lodi Joseph Somers u ostrova Tristan da Cunha v jižní části Atlantiku, vyprávěli, jak jim Bludný Holanďan proplul před přídí tak blízko, že viděli stát na palubě kapitána s očima jako rozžhavené uhlíky a s bílými vlasy plápolajícími ve větru. Potom mlhou projel nelidský smích a vzápětí jejich loď vzplanula.
Dokonce i posádky německých ponorek za druhé světové války měly před Bludným Holanďanem respekt – byl prý spatřen východně od Suezu. „Ti muži tvrdí, že budou raději čelit veškeré síle spojenecké flotily v severním Atlantiku než dalšímu setkání s tímto fantomem,“ zapsal si velitel ponorkového loďstva admirál Karl Dönitz.
Kdo byl Bludný Holanďan?
Pověst o Bludném Holanďanovi má několik podob. Za člověka, po němž dostala jméno, je obvykle považován holandský kapitán Vanderdecken, který žil v 17. století. Legenda praví, že když se jednou jeho loď při obeplouvání mysu Dobré naděje dostala do bouře, přísahal před Bohem, že dopluje do přístavu pod Stolovou horou (Kapské Město), nebo ať je navždy proklet. Jeho loď ale ztroskotala a on byl za své rouhání odsouzen plavit se po mořích až do skonání světa.
Tento příběh zaujal mnoho spisovatelů, dramatiků a filmařů. Ve Wagnerově opeře Létající Holanďan je kapitánu Vanderdeckenovi dovoleno vystoupit na břeh jednou za sedm let, aby se pokusil získat lásku ženy, která jediná ho může spasit. Motiv využili také tvůrci filmové série Piráti z Karibiku.
Hrdinou jiné verze je Bernard Fokke, kapitán lodi De Kroonvogel patřící Nizozemské východoindické společnosti. V době, kdy plavba z Amsterodamu do Batávie (dnešní Jakarty) trvala šest až devět měsíců, se měl Fokke upsat ďáblu za to, že se bude moci stále plavit na plné plachty, přes skály, útesy i mělčiny, bez větru i proti větru. De Kroonvogel poté zvládala plavby mezi Amsterodamem a Východní Indií za pouhé tři měsíce a Fokke pohádkově zbohatl. Po sedmi letech ale smlouva vypršela a loď i s posádkou připadla ďáblu.
Bludný Holanďan jako fata morgana?
Pro přízračná zjevení lodí na moři existují nicméně i racionální vysvětlení včetně špatné viditelnosti nebo fata morgany, při níž se objekty vlivem různě teplých vrstev vzduchu a lomu světla zdají být vysoko nad horizontem. Tento optický klam se mimochodem mohl stát i jednou z příčin ztroskotání Titanicu, jehož posádka osudnou noc zaznamenala zvláštní jas a zároveň pozoruhodný úkaz – nad horizontem se vznášel podivný masiv s šedým vrcholem. Zhruba deset minut poté se ukázalo, že masiv je ve skutečnosti ledovec, který se nevznáší nad horizontem, ale pluje přímo před lodí.
Mohlo by vás zajímat: Moment, kdy se otevřel vchod do pekla. Uhelné doly v Centralii budou hořet 250 let
Některé případy setkání s údajným Bludným Holanďanem pak mohou být připsány na vrub opuštěných plachetnic unášených mořskými proudy především ve vodách v blízkosti mysu Dobré naděje, pro něž se vžilo označení „kapští zbloudilci“.
Zdroj: Almanach tajemna, Praha 1998, University of Pittsburgh
Video, které jste mohli minout: Ledová loď, která měla změnit válku
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
