Putinovo vládnutí inspirovala NDR. V roce 1989 zastavil dav německých demonstrantů a žádal o vyslání tanků

Na počátku všeho bylo východní Německo – tedy alespoň v případě Vladimira Vladimiroviče Putina, ruského prezidenta a strůjce likvidace svobodné Ukrajiny. Právě tady, v Drážďanech, ve druhé polovině 80. let agent sovětské tajné služby KGB zakládal rodinu, šetřil na auto a snil o kariéře elitního špiona po vzoru fiktivního sovětského vyzvědače Maxe Otto von Stierlitze se seriálu Sedmnáct zastavení jara.

Pád Berlínské zdi a následné zhroucení východního bloku na podzim 1989 ale tehdy 37letého Putina z jeho snění brutálně vytrhly. Viděl, jakou sílu má dav a jak slabý je stát v rukou nerozhodného vůdce. A rozhodl se, že něco takového už nikdy nechce zažít.

The Stasi ID pass used by Vladimir Putin when he was a Soviet spy in former East Germany (1986 - 1990). Found in the Stasi secret police archive in Dresden. pic.twitter.com/Gonl4EPKVg

— Histra 1111 (@111Truth777) February 20, 2022

Když Moskva mlčí

„Bez rozkazů z Moskvy nemůžeme nic dělat – a Moskva mlčí,“ dozvěděl se agent KGB Vladimir Putin, když se večer 5. prosince 1989 u drážďanské posádky Rudé armády telefonicky dožadoval vyslání tanků. Budovu KGB se totiž krátce před tím pokusil obsadit dav demonstrujících východních Němců. „Strážný u dveří okamžitě zmizel uvnitř, ale objevil se důstojník – menší postavy, rozrušený,“ vzpomínal později v rozhovoru pro BBC jeden z účastníků tehdejší demonstrace Siegfried Dannath. Putin se demonstrantům chladnokrevně postavil a přesvědčil je, aby se stáhli, jinak budou jeho lidé střílet.

Vypjatá situace a neochota Moskvy zasáhnout na ochranu sovětských zájmů Putina hluboce poznamenaly. Sovětský svaz v té době prožíval agónii – jeho poslední vůdce Michail Gorbačov už jen mechanicky udržoval někdejší kolos v chodu. Ještě nedávno všemocný SSSR se definitivně rozpadl v prosinci 1991.

Bitevní pole špionů

Vladimira Putina NDR okouzlila. Nikoliv památkami nebo přírodou, ale systémem, v němž měly bezpečnostní složky v čele s místní Stasi a sovětskou KGB své jasně dané privilegované místo. Stát důsledně kontroloval média, ale formálně toleroval i jiné politické strany než vládnoucí komunistickou SED (existovala zde podobná Národní fronta jako v tehdejší ČSSR).

Putin v Drážďanech působil jako agent KGB od roku 1985 a vedl zde celkem poklidný život. NDR v té době nabízela více požitků než Sovětský svaz – Putin se svou ženou Ljudmilou a dvěma dcerami obýval jeden z bytů v bloku domů vyhrazených rodinám KGB a německé tajné policie Stasi, šetřil si na auto a oblíbil si místní pivo Radeberger.

Co vlastně Putin v Drážďanech jako agent pět let dělal, není úplně jasné. KGB i Stasi se podařilo zničit většinu spisů, hodně jich zlikvidoval sám Putin. „Osobně jsem spálil ohromné množství materiálu,“ přiznal Putin v roce 2000 v knize rozhovorů. Má se za to, že měl na starost hospodářskou špionáž, ale mohl také sledovat západní Němce, kteří v Drážďanech pracovali nebo studovali, a monitorovat německou opozici. NDR v té době byla doslova bitevním polem špionů – v zemi se nacházelo přes půl milionu sovětských vojáků a ohromné množství agentů.

Zpět do reality

Všechno se změnilo 9. listopadu 1989, kdy padla Berlínská zeď a NDR otevřela hranice. Nerozhodnost východoněmeckého vedení a vyčkávací postoj Moskvy Putina katapultovaly zpět do reálného světa. V roce 1990 se s rodinou vrátil do rodného Leningradu, který se vzápětí přejmenoval na Sankt-Petěrburg, a záhy na vlastní žádost z KGB odešel. Při nezdařeném pokusu o převrat se postavil na stranu Borise Jelcina, což mu vyneslo významné politické body.

V roce 1998 se stal šéfem ruské bezpečnostní služby FSB a o dva roky později už zasedl v Kremlu ve funkci prezidenta Ruské federace. Na své působení v drážďanské pobočce KGB ale nezapomněl. V Den vítězství 8. května 2017 navštívil svého tehdejšího nadřízeného Lazara Matvejeva a daroval mu k 90. narozeninám hodinky…

ZDROJ: BBC

Odkaz na obrázkovou licenci: CC BY-SA 2.0