Vraždy, sebevraždy a podivná úmrtí rodu Habsburského – bylo jich víc, než myslíte

Životy i konce mnoha habsburských panovníků obestírá tajemství. Týká se to již jednoho z prvních Habsburků na českém trůnu, teprve 17letého Ladislava Pohrobka. Ten zemřel nečekaně v roce 1457, přičemž příčina úmrtí byla nejasná. V podezření byl i pozdější král Jiří z Poděbrad, teprve výzkum českého antropologa Emanuela Vlčka v 80. letech minulého století jasně prokázal, že král zemřel na akutní fázi leukemie.

Nejasnosti obestíraly i smrt příznivce umělců a alchymistů Rudolfa II. Příčina smrti byla popisována jako vodnatelnost, šlo ale o syfilis. Už před smrtí trpěl psychickými potížemi, které mohly pocházet z paralýzy, ale mohly být také dané genetickým zatížením. Jeho rodiče totiž byli sestřenice a bratranec. Tyto dispozice přešly na Rudolfova nemanželského syna Julia Cesara de Austria, který v roce 1608 po řadě jiných excesů brutálně zavraždil svou milenku, českokrumlovskou měšťanku Markétu Pichlerovou. Sám brzy zemřel na záhadnou krční nemoc. Mohl být ale odstraněn násilně – vždyť císař přijal zprávu o jeho smrti s ulehčením.

Záhadná milenka Josefa II.

V osvícenském 18. století porodila císařovna Marie Terezie svému manželovi Štěpánovi celkem 16 dětí, osudy některých z nich jsou také zahaleny tajemstvím. Kupříkladu syn Marie Terezie Josef II. nebyl osobně šťastný. Jeho manželka Isabela Parmská zemřela po porodu dcery a v její pozůstalosti se našly dopisy, ze kterých vyplývalo, že po léta udržovala lesbický vztah s Josefovou sestrou Marií Kristinou.

Josef II. se oženil podruhé, ale nová manželka Marie Josefa Bavorská ho fyzicky nepřitahovala, a tak raději hledal útěchu v náruči nevěstek. Spisovatel Tomáš Bahounek zmiňuje jednu z nich – jmenovala se Valerie Haugová, pocházela ze vsi Garbo a měla pověst čarodějnice. Říkalo se, že nestárne, zatímco její milenci chřadnou. Když 20. února 1790 císař zemřel, dívka se v paláci už neobjevila.

Uplynulo pár týdnů, když kancléř Václav Antonín z Kounic a Rietbergu náhodně objevil spis o likvidaci rebelů z vesnice Garbo. Ves byla za třicetileté války (1618–48) vypálena a došlo i k násilí na ženách. Jedna z bránících se dívek ukousla nos veliteli císařských vojáků, který ji na místě zabil. Jmenovala se Valerie Haugová. Šlo o shodu jmen a míst, anebo důkaz o čarodějnici přežívající staletí?

Josefův nástupce Leopold II. bránil revolučním změnám, čímž si vysloužil nenávist radikálů. Když nečekaně zemřel s bolestmi břicha, začaly se šířit dohady, že byl otráven svobodnými zednáři. Ti byli od josefínských reforem tolerováni a jejich členy bylo mimo jiné na 500 příslušníků katolického kléru včetně arcibiskupa kroměřížského.

Na druhou stranu sestra císaře Leopolda, francouzská královna Marie Antoinetta, napsala bratrovi jasně: „Dej si dobrý pozor na celý ten zednářský spolek.“ A s odkazem na francouzskou revoluci dodala, že chtějí dosáhnout stejného cíle ve všech zemích.

Doba míru a všeobecné prosperity za císaře pána

Vláda Františka Josefa I. (1848–1916) bývá považována za období míru a všeobecné prosperity. Situace ale byla odlišná nejen v zahraničněpolitické oblasti, ale také v osobní rovině. Císař musel čelit sérii osobních ztrát, z nichž první se odehrála v občanskou válkou zmítaném Mexiku. S podporou Francie tehdy mexičtí monarchisté založili císařství a trůn roku 1864 nabídli bratru Františka Josefa I. Maxmiliánovi, který dobrodružnou nabídku přijal. Jenže jeho mise v Mexiku skončila fiaskem. Maxmilián byl zajat a 19. června 1867 popraven.

Jeho osud jasnozřivě předpověděla rakouská císařovna Alžběta, zvaná Sissi. Ta měla zálibu v nadpřirozenu a údajně udržovala spirituální spojení se zemřelým básníkem Heinrichem Heinem (1797–1856) a nahlížela do budoucnosti.

Antikrist inspirovaný Wagnerem

Zvláštní duchovní vztah ji spojoval i s podivínským synovcem, bisexuálem a obdivovatelem Wagnerových oper, bavorským králem Ludvíkem II. (1864–1886). Ten zemřel za tragických a velmi tajemných okolností. Ludvík císařovně ve svých dopisech sděloval svá vidění o brzkém příchodu Antikrista a v dopise psaném v roce 1885 pochyboval o tom, zda je dobré pokračovat v podporování Wagnerovy hudby. „Drahá Sissi. V některé hudbě je bůh, v jiné ďábel. Ve Wagnerově hudbě je obojí. Bude se jí inspirovat také On, ten strašlivý zloduch.“

Císařovna se ho snažila uklidnit, Ludvík se však do svých vizí propadal. Byl přesvědčen, že démon se brzy zrodí v lidské podobě a že je třeba zabít jistého novorozence. Obával se prý také, že Antikristovi příznivci již usilují o jeho sesazení a vraždu. V postavě, před níž varoval, mnozí vidí Adolfa Hitlera narozeného krátce nato v roce 1889.

Ludvíkův osud se brzy naplnil. V roce 1886 byl prohlášen za nesvéprávného, zbaven vlády a internován na jednom ze svých zámků. Několik dnů po svém sesazení byl nalezen mrtev na břehu Starnberského (dříve Würmského) jezera ve společnosti svého lékaře, který byl také mrtvý. Sissi o jeho konci napsala: „Jsem si jista, že předpověděl zrození démona. Za svou jasnozřivost zaplatil duševním zdravím a posléze i životem.“

Nejprve Rudolf, pak Sissi

Sissi dále prožívala komplikovaný vztah se svým manželem Františkem Josefem I., který po Ludvíkově smrti poznamenaly další rány. Klíčovou byla smrt následníka, prince Rudolfa. Toho našli v lednu 1889 zastřeleného spolu s jeho milenkou baronkou Marií Vetserovou. Podle nejrozšířenější verze se milenci rozhodli pro společnou smrt, protože jejich vztah neměl perspektivu. Kolovaly ale i jiné výklady. Rudolf prý slíbil zednářům, že provede státní převrat proti svému otci. Když později odmítl slib dodržet, byl zavražděn.

Císařovnu samotnou také čekala násilná smrt. Byla napadena a probodena ostrým pilníkem, jehož hrot se jí zanořil 8 centimetrů do hrudi. Císařovna Sissi 10. září 1898 zemřela, vrahem byl italský anarchista.

Sarajevský atentát

Dalším v řadě podivných úmrtí v rámci habsburského rodu bylo zavraždění Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželky v červnu 1914. S Františkem Ferdinandem, synovcem Františka Josefa I., se v hierarchii nástupnictví původně nepočítalo, předchozí okolnosti ho ale vyzvedly do postavení následníka trůnu. Problémem byl jeho sňatek s hraběnkou Žofií Chotkovou, která byla na společenském žebříčku té doby podstatně níže než on. Sňatek si nicméně vyvzdoroval i za cenu toho, že jeho potomci byli vyloučeni z nástupnictví i z příslušnosti k rodu Habsburků.

V létě 1914 byl František Ferdinand vyslán na inspekci vojenských manévrů v Bosně a Hercegovině. Toto území mu nebylo neznámé – jako významný podílník Škodových závodů podporoval jejich snahu na Balkán dlouhodobě expandovat. Jeho cestu do Sarajeva provázely potíže, když ve vlaku došlo dvakrát k poruše. „Pěkně to začíná. Nejdřív se zavaří vagon, pak dojde k atentátu v Sarajevu,“ komentoval situaci následník trůnu.

Atentát v Sarajevu, k němuž skutečně došlo 28. června 1914, byl provázen neskutečnou sérií náhod. Atentátníci nejprve hodili bombu na vůz, v němž cestoval František Ferdinand d´Este s manželkou, ten ale pohotově granát odhodil ven z auta. Následník pak pokračoval v programu, aby se o několik hodin později stal terčem skutečně smrtícího útoku. Jeho vůz se tentokrát shodou náhod ocitl přímo před jedním z atentátníků Gavrilo Principem, který dvěma ranami z pistole zabil Františka Ferdinanda i jeho tehdy těhotnou manželku Žofii.

Příliš mnoho záhad

Atentát provázelo mnoho neznámých. Proč jel arcivévoda zapůjčeným otevřeným vozem? Proč jel vůz s ochrankou až na konci kolony? Proč dostal jeho český šofér a tělesný strážce Tomáš Dvouletý v době manévrů dovolenou a vůz řídil náhradník Leopold Lojka z Telče? Proč generál Oskar Potiorek použil k zabezpečení trasy jen 120 policistů a žádné vojáky? Ale hlavně – z jakého důvodu bylo k návštěvě Sarajeva zvoleno datum, které je pro Srby národním symbolem? Šlo totiž o Vidov Dan, Den svatého Víta, kdy si Srbové připomínají počátek 500 let trvající turecké poroby.

Série pochybení provázela i atentátníky. Gavrilo Princip i jeho kolega Nedeljko Čabrinović použili kapsli s cyankáli, aby nemohli být vyslýcháni, jenže se jim udělalo jen špatně a přežili. Díky tomu byla zjištěna srbská stopa pozadí atentátu. Kdo a proč dal pachatelům kapsle s neúčinným jedem? Spekuluje se o tom, že za tím mohla stát německá rozvědka, která měla zájem na rozpoutání války. Dalšími osobami v pozadí jsou Lev Trockij, jeden z vůdců mezinárodního marxismu, a také skupina francouzských zednářů, mezi které Trockij údajně patřil.

Srbská stopa nicméně převážila a Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku. Ta se záhy vyvinula v konflikt, který dnes nazýváme první světová válka. Uprostřed války v roce 1916 zemřel František Josef I. a na trůn nastoupil poslední český král Karel I.