Dobytí jižního pólu bylo přehlídkou krutých úmrtí. Amundsen zemřel hrdinskou smrtí
Zatímco Nor Roald Amundsen slavil úspěch, jeho britský rival přišel v boji o jižní pól o život.
Koncem 19. století patřila Antarktida mezi poslední neprobádané kontinenty naší planety. Lovci velryb a tuleňů byli pravděpodobně první lidé, kteří se na tento zmrzlý a nehostinný kout země vydali. O Antarktidu se začaly bohaté západní národy zajímat až počátkem 20. století. Během doby mezi sebou poměřily síly britské, japonské, německé, švédské, norské, francouzské a belgické výpravy. Všechny měly jedno společné – snahu dobýt jako první jižní pól.
První úspěchy při dobývání jižního pólu
Mezi první větší úspěchy se řadí britský antarktický výšlap uskutečněný v letech 1907–1909. Cílem dobrodruhů byly geografické a vědecké výzkumy, přičemž neméně důležité bylo pokoření jižního pólu. Lídrem soukromě financované výpravy byl pověřen Ernest Shackleton (1874–1922). Putování šlo hladce a podle plánu. A když už to vypadalo, že expedice svého záměru skutečně dosáhne, zhruba 160 kilometrů od cíle se musela vrátit. Příchod antarktické zimy a nedostatek zásob by znamenal jistou smrt. Všichni měli ale štěstí a extrémně nebezpečnou výpravu přežili. Podobných cest se uskutečnilo mnohem víc, nicméně Shackletonova patřila mezi jedny z nejúspěšnějších mimo jiné proto, že nikdo nezahynul.
Polární rivalita Scotta a Amundsena
Brzy nato se mezi Robertem Falconem Scottem a Roaldem Amundsenem strhla velká polární rivalita. Druhý jmenovec počátkem roku 1911 zakotvil v Zátoce velryb, kde založil základní tábor. V tuto dobu se několik kilometrů od Amundsena nacházela také Scottova polární skupinka. Na obou stranách začaly velké přípravy, při nichž byly budovány záchytné tábory s materiálem a proviantem. Norská skupinka vyrazila v říjnu, kdežto britská družina o měsíc později. Každý vůdce volil jinou cestu a způsob přepravy. Amundsen osedlal saně tažené psy, kdežto Scott vycestoval od McMurdova zálivu a upřednostnil motorové saně a sibiřské poníky. Obě výpravy se také lišily oblečením. Norská expedice nosila teplé kožešiny prověřené zkušenými Eskymáky, zatímco těla britských výletníků zdobilo šatstvo speciálního střihu.
Pokoření jižního pólu
Po strastiplné cestě Roald Amundsen s vypětím všech sil svého cíle skutečně dosáhl a 14. prosince roku 1911 jeho nohy obtěžkaly jižní pól. Vítězná expedice na místě postavila stan, proběhlo spěšné fotografování a následovala cesta zpátky. Ačkoliv měli v nohou přibližně 3 000 kilometrů, všichni se nakonec bezpečně vrátili.
Zatímco norský tahoun slavil, situace britských polárníků byla úplně jiná. Motorové sáňky se rozpadly a poníci museli být zastřeleni. Ačkoliv tažných sil a důležitých zásob kriticky ubylo, Scott se nehodlal vzdát bez boje. Jižního pólu chtěl stůj co stůj dosáhnout, a tak pokračoval dál. Ke čtveřici odvážlivců přibyl ještě další dobrodruh, což se ale později celému mužstvu vymstilo. Zásoby a plánování s dalším členem zkrátka nepočítaly. Svého cíle ale nakonec expedice 17. ledna 1912 dosáhla. Radost ale vystřídal smutek. Vysílení polárníci záhy zjistili, že byli předstihnuti.
Nešťastný návrat
Na Antarktidě začalo panovat výjimečně špatné počasí, a tak zklamaní polárníci vyrazili vstříc základnímu táboru. Cestou zpátky ale výletníky potkala snůška nešťastných náhod. Jeden z členů se udeřil do hlavy a brzy nato zemřel. Dalšího zmohla fyzická i psychická únava, a tak se raději v příhodnou chvíli nepozorovaně oddělil od zbylé přeživší skupinky a nechal se pohltit nelítostným mrazem. Další a další bouře ale nešťastné muže doslova uvěznily. Pokračovat nemohli, tudíž zbudovali stan a vyčkávali na příhodnější počasí. Matka příroda se ale neumoudřila a všichni umrzli. Jejich těla byla nalezena o několik měsíců později, necelých 18 kilometrů od nejbližšího záchytného tábora. Na místě zanechali deník, ve kterém byly všechny strasti zaznamenány.
Takhle skončila jedna z největších polárních rivalit o dobytí jižního pólu. Zatímco Scottův život vyhasl, Amundsen po své historické antarktické cestě založil úspěšný námořní obchod. Ani on ale nezemřel v teplém svetru a peřinách. Jeden z největších dobrodruhů přišel o život při záchraně svého kolegy poblíž Špicberských ostrovů v Severním ledovém oceánu.
Zdroj: Encyclopedia Britannica