Nejbizarnější pokusy o dobytí hor. Slyšeli jste o nich?

Víra je víc než znalosti?

O možná nejpodivnější pokus o zdolání nejvyšší hory světa se pokusil Maurice Wilson. Excentrický Angličan věřil, že řešením všech problémů světa by mohl být půst a víra v Boha. Jako důkaz své oddanosti se rozhodl vystoupat na Mount Everest, aniž by měl o dobývání hor jakékoli hlubší poznatky. Rád se oblékal do ženských šatů, které si s sebou přibalil také. Jinak ale samozřejmě nebyl na horské podmínky připraven a vybaven.

Navzdory mizerným znalostem o létání se naučil pilotovat malé letadlo a doletěl s ním z Velké Británie až do Indie. Měl v plánu přistát na nějakém vysoko položeném místě Everestu a zbytek cesty na vrchol dojít po svých. Nakonec však skončil v Indii a pěšky se vydal do Tibetu. Byl vřele přijat v klášteře na úbočí hory a bez otálení se vydal na vrchol. Víc se o jeho cestě nevědělo.

Až o rok později další výprava našla jeho tělo a vybavení. Vrchol podle všeho nedobyl, ovšem dostal se poměrně vysoko. Objevil se i deník, v němž si Wilson stěžoval na nepřízeň počasí. Tento podivný muž se pak stal terčem mnoha spekulací, ovšem s jistotou můžeme říci jen to, že jeho víra v postní přístup k životu a Bohu ke zdolání nejvyšší hory světa prostě nestačila.

Charita za každou cenu

V roce 2014 se jistý Stuart Kettell rozhodl vybrat peníze na charitu skutečně neobvyklým způsobem. Nejvyšší horu Walesu s názvem Snowdon (nadmořská výška 1085 metrů) se rozhodl zdolat na všech čtyřech, zatímco před sebou nosem postrkoval růžičkovou kapustu. Jak si dokážete představit, žádná hora není na takovéto akce úplně ideální, dokonce ani nevysoká a běžně pěšmo přístupná Snowdon. Po čtyřech dnech však Kettell dosáhl vrcholu a pro charitativní nadaci Macmillan Cancer Support díky tomuto činu vydělal kolem pěti tisíc liber. Zaplatil nemalou cenu – kůži na kolenech a dlaních měl prý do krve sedřenou. Ale přežil.

Nejdrsnější horolezec

O něco vážnější byl první kontakt s osmitisícovkou v podání Reinholda Messnera. Italský horolezec, který se měl později stát nejznámějším a nejobdivovanějším na světě, se v roce 1970 pokoušel společně se svým bratrem Güntherem vylézt na Nanga Parbat, devátou nejvyšší horu světa a velmi obávanou osmitisícovku. Ta je přezdívána „Zabijácká hora“, neboť zhruba tři čtvrtiny lezců za posledních několik desítek let při výstupu zemřelo, což je vpravdě děsivá bilance.

Bratři Messnerovi se snažili vystoupit na vrchol skrze jižní stranu, což se jim nakonec podařilo. Po cestě zpátky, kterou však vzali jinou cestou, zabila lavina Günthera a Reinhold se jen tak tak dostal zpět do tábora. Posléze ho to stálo šest prstů na nohou kvůli omrzlinám. Každopádně se jednalo o dechberoucí pokus, jehož skutečná bizarnost se projevila až o osm let později. Messner, tou dobou už profesionální a uznávaný horolezec, se s tragédií na Nanga Parbatu nehodlal srovnat a opět (i když jinou cestou) vystoupal na její vrchol. Tentokrát však úplně sám, čímž se stal prvním člověkem, který ke zdolání osmitisícovky nikoho nepotřeboval. Taková odvaha se skutečně jen tak nevidí a Messner tak svého bratra pomstil vskutku stylově.

Podivnosti na horách

A podivných výstupů světové hory pamatují více, často se jednalo o recese. Například když před více než deseti lety hrdý Skot Kenny Campbell zdolal nejvyšší britskou horu s částí kostelních varhan na zádech, jelikož si chtěl na vrcholku zahrát národní píseň; nebo když si klub zaměřený na stolování na neobvyklých místech vybral vrcholek šestitisícovky v Peru, kde pak skutečně povečeřel. Napříč celým 20. stoletím můžeme sledovat pokusy o zdolání nebezpečně vysokých výběžků, některé probíhaly humorně, jiné tragicky. Od 50. let, kdy se první lidé objevili na vrcholcích nejvyšších hor, nás však fascinace neopouští.