Po dobytí Měsíce pátral po artefaktu Atlantidy. Proč se Neil Armstrong změnil v Indiana Jonese?

Neobjasněné případy NASA IV 7 – Armstrong

Legendy o obřích obyvatelích tajemné Atlantidy a jejich knihovně tvořené zlatými knihami a ukryté v jihoamerické džungli trápily a dosud trápí mnoho badatelů. Přispěly k tomu i podivné předměty, které italskému misionáři, otci Crespimu († 1982), v průběhu jeho 60 let trvající mise darovali ekvádorští indiáni žijící původním stylem života.

Šlo mimo jiné o podlouhlé kovové desky s rytinami připomínajícími písmo a modely pyramid podobných pyramidám v Egyptě nebo zikkuratům v Babylonii. Všechny indicie směřovaly k jedinému místu – jeskynnímu komplexu Cueva de los Tayos, který počátkem 60. let v ekvádorské džungli objevil argentinský antropolog maďarského původu Juan Moricz. Podle magazínu Treasures in America se právě zde měly nacházet zlaté knihy psané neznámým písmem.

Moricz svým objevem vzbudil velký zájem badatelů včetně asi nejznámějšího záhadologa Ericha von Dänikena, který se dokonce na místo v roce 1973 vypravil. Až na pravoúhlé linie ale jeskyně stopy po přítomnosti lidí neobsahovaly, o předmětech a knihách ze zlata nemluvě.

Astronaut v džungli

Potvrdit nebo vyvrátit domněnky badatelů se snažil i Neil Armstrong. Proč se první člověk, který stanul na povrchu Měsíce rozhodl změnit v Indiana Jonese a jak byl úspěšný? Odpověď nabízí dokumentární série Neobjasněné případy NASA, kterou můžete vidět ve čtvrtek odpoledne na Prima ZOOM.

Neil Armstrong se do ekvádorské džungle vypravil v srpnu 1976 v čele rozsáhlé expedice tvořené více než stovkou techniků a vojáků. Technickým mozkem výpravy byl skotský inženýr Stan Hall a expedice získala záštitu nejen ekvádorské vlády, ale také mnoha vědců z celého světa. Podle serveru Mail Online měla výprava ohromný záběr – spojovala archeologii, biologii a geologii a zahrnovala i profesionální jeskyňáře.

Armstrong Zdroj: Warner Bros. / Getty Images

Na výsledky pátrání v amazonské džungli čekal se zatajeným dechem celý odborný svět. Pokud Neil Armstrong skutečně objeví záhadné zlaté knihy údajně obsahující moudrost bájné Atlantidy, dokonce možná sdílenou mimozemšťany, změní to neodvratně pohled na kořeny lidské civilizace.

Jenže to se nestalo. Expedice prozkoumala jeskynní systém a zjistila, že je mnohem rozsáhlejší, než se čekalo. Po dávných natož mimozemských artefaktech ale opět ani stopa. Odkud se ale vzaly předměty, jimiž indiáni obdarovávali otce Crespiho? Přesto jeden význam Armstrongova výprava měla – přitáhla pozornost k přírodnímu a kulturnímu dědictví Ekvádoru způsobem, jakým to nedokázal ani Erich von Däniken...