2. listopadu 2022 13:00

Před 229 lety zemřela první feministka. Její smrt byla velmi krutá

Jsou to už celá staletí, co se ženy snaží získat stejná práva jako jejich mužské protějšky. Boj pokračuje, ale v rámci feministického hnutí získala proslulost feministka Olympe de Gouges.

Marie Gouze, jež si později změnila jméno Olympe de Gouges, se narodila 7. května 1748 v Montauban na jihovýchodě Francie. Rodiče patřili do skupiny obyvatel, kterou bychom nazvali „nižší střední třída“, jelikož otec byl řezník, což znamenalo přístup k masu, zatímco matka vydělávala jako pradlena. Poměrně mladá byla provdána, nicméně její manželství netrvalo dlouho. Po roce manžel zemřel a Marie se se synkem Pierrem přestěhovala do Paříže a začala se angažovat v otázce lidských, nejen ženských práv.

Otroctví černých

L’Esclavage des Negres byla hra, kterou Olympe de Gouges napsala a zabývala se v ní otázkou otroctví. Když došlo k Velké francouzské revoluci hlásající volnost, rovnost, bratrství, tak to vypadalo, že bude vyslyšen i hlas volající po zrovnoprávnění žen. Nic nebylo dál od pravdy. Revoluce přinesla barikády, Deklaraci práv občana a Svobodu vedoucí lid na barikády, což je asi nejsymboličtější obraz ženy s odhalenými ňadry namalovaný Eugènem Delacroixem.

V reakci na Deklaraci práv občana sepsala de Gouges Deklaraci práv ženy a občanky (Déclaration des droits de la Femme et de la Citoyenne). Původní „mužská“ deklarace brala za občana i ženu, nicméně nově přijatá ústava to tak jednoznačně neviděla. Fatální chybou byla kritika samotné revoluce – vzhledem k tomu, že se začalo s popravami jednotlivých členů znepřátelených revolučních frakcí.

Poprava

Po roztržce jakobínů s girondisty vypukl teror, na jehož konci stála šibenice nebo gilotina. Sama Olympe de Gouges byla proti trestu smrti, což v praxi vyústilo i v její kritiku proti popravě samotného krále Ludvíka XVI. Její politickou angažovanost a snahu začlenit ženu více do společnosti brali revolucionáři, kteří se dostali do čela země, jako útok nejen na podstatu rodící se Francie, ale i útok na sebe sama. Králova smrt pro ni byla velkým zklamáním a popudem k ještě silnější literární činnosti, která vyústila v její zatčení a 3. listopadu 1793 i v její popravu gilotinou. V březnu 2004 po ní bylo pojmenováno jedno pařížské náměstí.

Zdroj: Encyclopedia Britannica

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský