Před 522 lety byla objevena Brazílie. Dodnes není jasné, jestli záměrně, nebo ne

Objevné plavby na přelomu 15. a 16. století byly ve většině případů motivované hledáním cesty do Indie, odkud se do Evropy dovážela pestrá paleta exotického koření, což v sobě neslo ohromný byznys s netušenými zisky. Druhou motivací bylo pochopitelně šíření křesťanství. Než Vasco da Gama obeplul jižní Afriku a v roce 1498 přistál v indickém přístavu Kalikatu, byla cesta indického koření do Evropy složitá. Arabské karavany musely nejprve absolvovat dlouhou cestu do Alexandrie, kde bylo zboží naloženo na lodě benátských obchodníků, které je dovezly do Evropy.

Doprava trvala dlouho, koření se často kazilo a jeho přeprodávání přes několik obchodníků jej navíc značně prodražovalo. Není tedy divu, že portugalský král Jan II. na konci 15. století podporoval námořní výpravy s cílem najít bezpečnou cestu a zajistit trvalý a bezpečný přísun žádaného zboží. Po smrti Jana II. v roce 1495 nastoupil na portugalský trůn Manuel I., zvaný též Manuel Šťastný nebo také Veliký. Nový král sdílel Janovo nadšení pro podporu objevných námořních expedic.

Brazilská mise Pedra Álvarese Cabrala

S podporou a požehnáním portugalského krále Manuela I. vyplula v únoru roku 1500 flotila 13 lodí s více než 1 200 muži na palubách. Některé zdroje dokonce uvádějí posádky čítající celkem 1 500 mužů. Výprava se během plavby zastavila u Kapverdských ostrovů, odkud se jedna z lodí musela vrátit do domovského přístavu.

Další průběh výpravy je dodnes předmětem mnoha debat a nejasností. Dalo by se předpokládat, že výprava bude pokračovat k jihu podél pobřeží Afriky a stejně jako Vasco da Gama obepluje mys Dobré naděje, za nímž se jí otevře cesta do Indie. Nestalo se tak a Cabral se svými loděmi pokračoval na jihozápad k pobřeží Jižní Ameriky. Říká se, že Portugalci předpokládali existenci pevniny v této části světa na základě výsledků předchozích výprav a Cabral mohl mít „tajné“ pokyny od krále s cílem tyto domněnky potvrdit a nové území zabrat pro portugalskou korunu.

Ať již plavba z Kapverd byla náhoda, nebo do poslední chvíle utajovaný záměr, přistály Cebralovy lodě 22. dubna roku 1500 na 17° jižní šířky u do té doby neznámé pevniny. Jednalo se o oblast v blízkosti dnešního přístavu Salvador. Portugalci nesprávně předpokládali, že se jedná o ostrov a dali mu jméno Vera Cruz. Ve skutečnosti se jednalo o východní pobřeží Brazílie.

Pedro Álvares Cabral se vydal severním směrem podél brazilského pobřeží a objevil bezpečný přístav Porto Seguro. Domnělý ostrov Vera Cruz vyhlásil 1. května roku 1500 za portugalské území. Nechal zde vztyčit kříž a sloužit mši. Navíc zde zanechal několik námořníků, kteří vyjadřovali svou nespojenost s průběhem výpravy. Ti se stali historicky prvními evropskými kolonisty nově objeveného kontinentu. Ve stejný den vyslal Cabral jednu loď zpět do Portugalska s úkolem informovat krále o objevitelském úspěchu a nové portugalské državě.

Vzhůru do Indie!

Zbytek flotily se vydal na cestu k mysu Dobré naděje a následně i do Indie 3. května roku 1500. Kolem jižního cípu Afriky proplouvaly lodě na přelomu května a června. Flotila se dostala do neobvykle silné bouře, která trvala celkem 16 dní. Rozmary počasí se staly osudnými pro čtyři lodě, které klesly ke dnu. Začátkem srpna se zbylé lodě dostaly do oblasti Malindi v dnešní Keni.

Rozkaz k další plavbě Indickým oceánem vydal Cabral 17. srpna. Cestou se posádka potýkala s nedostatkem pitné vody a čerstvého jídla. Na lodích propukla epidemie kurdějí. Jako zázrakem se však naštěstí objevily Amirantské ostrovy, které jim poskytly dostatek vody i čerstvého ovoce.

Přes všechny útrapy byla plavba úspěšná. Lodě přistály v indickém přístavu Kalikatu na jihu poloostrova v dnešním státě Kérala 11. září roku 1500.

Pedro Álvares Cabral začal s místním vládcem vyjednávat o zřízení portugalské obchodní agentury. Rádža mu sice vydal formální povolení, ale snaha vyvolala značnou nevoli u již zavedených arabských obchodníků. Portugalci se navíc netajili svým pohrdavým postojem vůči projevům hinduistické víry. Napjatá situace vyústila v lynčování námořníků, při němž rozvášněný dav několik Portugalců zabil. Odplata na sebe nenechala dlouho čekat. Portugalci vypálili z lodních děl a téměř zničili přístav. Cabralovi nezbylo nic jiného, než Kalikatu opustit a odplout dále na jih. V Kóčinu se mu podařilo založit první portugalskou obchodní agenturu v Indii.

Lodě se k plavbě do domovského přístavu v Lisabonu vypravily 31. ledna 1501. Vezly bohatý náklad koření. Bezpečně obepluly mys Dobré naděje a do Portugalska připluly 23. června 1501. Pedro Álvares Cabral se díky fenomenálnímu úspěchu své výpravy stal velmi váženým mužem. Objevil nejen pobřeží dnešní Brazílie, ale založil i historicky první obchodní agenturu v Indii, která se stala úspěšným prostředníkem v obchodech s kořením.