Před 53 lety proběhla největší protiválečná demonstrace v historii USA. Co k ní vedlo?
Protesty proti válce ve Vietnamu byly extrémní Zdroj: Getty Images
Největší americká demonstrace proti válce neměla absolutně obdoby. Zprvu byl odpor malý, postupně ale nabobtnal do obřích rozměrů.
Veřejný odpor mířený proti zapojení Spojených států amerických do vietnamské války byl v prvopočátcích chabý. Zprvu malá a nijak výrazná hnutí vznikala především mezi mírovými aktivisty a levicovými intelektuály na vysokých školách. Celonárodního významu nabyl odpor v roce 1965 poté, co Spojené státy začaly s pravidelným bombardováním severního území Vietnamu. Začala série protiválečných pochodů a masivních protestů. Až později se ukázalo, že všechen povyk byl vlastně k ničemu.
Sílící odpor
Faktická válka ve Vietnamu začala pro USA druhý srpnový den roku 1964, kdy v Tonkinském zálivu napadly vietnamské čluny dvojici amerických torpédoborců. Úřadující americký prezident Lyndon B. Johnson (1908–1973) nařídil odvetná bombardování vojenských cílů v Severním Vietnamu. Z vojenské odplaty se brzy nato stalo rutinní bombardování. Americké nálety ovšem nebyly pouze odvetné: primárním úkolem amerických sil bylo osvobození jižního vietnamského lidu od severní komunistické agrese. Vlivem událostí se začalo objevovat stále více kritiků, kteří tvrzení vlády veřejně zpochybňovali. Přestože valná většina amerického obyvatelstva administrativní politiku ve Vietnamu stále podporovala, malá, ale otevřená liberální minorita hlasovala proti. Tato menšina zahrnovala převážně mladé studenty, mezi nimiž se ovšem našli i významní umělci a intelektuálové.
Mrtvých přibývá
Početní nasazení amerických vojáků ve Vietnamu se v listopadu 1967 blížilo půlmilionové hranici. Rostly také ztráty. Počet zabitých Američanů přesáhl 15 000 a zraněných bylo v té době napočítáno téměř 110 000. Nedobré dny pocítily i kapsy daňových poplatníků, které válka ve Vietnamu každoročně stála přibližně 25 miliard amerických dolarů. I přes obrovské ztráty na životech a nesmírné výdaje američtí velitelé požadovali stále více vojáků. Úřadující vláda jim šla na ruku a nastolený systém posílal na asijské bojiště kolem 40 000 vojáků měsíčně. Stále sílící protiválečná hnutí tak dostávala další důvody k větší a větší nespokojenosti.
Největší demonstrace v historii USA
Jedna z významnějších protiválečných demonstrací se uskutečnila 21. října 1967 u Lincolnova památníku. Shromáždění se zúčastnilo kolem 100 000 nespokojených Američanů, přičemž zhruba třetina z nich vyrazila rovnou k Pentagonu. Mírumilovná demonstrace se brzy nato zvrhla v přímou konfrontaci s připravenými vojáky. Střet vyvrcholil v zatýkání a odpor. Situace se ovšem nelepšila. O rok později se americká půda otřásala pod náporem nejintenzivnějších protiválečných protestů. V té době s válkou nesouhlasila více než polovina Američanů. K moci se dostal Richard Nixon (1913–1994), který ve své kampani sliboval obnovit „zákon a pořádek“. Jeho vzkaz ovšem nemířil na pole válečné, nýbrž vůči protiválečným protestům a revoltám.
Vůbec největší protiválečný protest v historii USA se uskutečnil 15. listopadu 1969 ve Washingtonu. Shromáždění se podle odhadů účastnilo více než 500 000 demonstrantů. Zatímco stovky tisíc odhodlaných nespokojenců mírově demonstrovaly a skandovaly, prezident Richard Nixon později řekl, že strávil celý den sledováním fotbalu uvnitř Bílého domu. Listopadové shromáždění ovšem nebylo – kromě počtu demonstrujících – nijak výjimečné.
Stalo se součástí řady shromáždění, které se v roce 1969 konaly v několika koutech světa. Protiválečná hesla v té době zněla napříč San Franciscem až po Boston a Londýn. Válečná politika úřadujícího Richarda Nixona ovšem pokračovala, jako by skandující lid žádající mír nebrala v potaz. V prosinci 1969 byly zavedeny první americké odvody od druhé světové války. Mezi bojeschopnými mladými Američany vypukla panika a mnoho mladých mužů raději uteklo do Kanady.
Konec války
Boje ve Vietnamu pro USA oficiálně skončily až 27. ledna 1973 podepsáním dohody o neútočení mezi USA, Jižním Vietnamem, Vietkongem a Severním Vietnamem. Americké jednotky byly poté z Vietnamu staženy. Samotná válka ve Vietnamu skončila pádem Saigonu 30. dubna roku 1975, kdy se vítěznou stranou stal Severní Vietnam. Země se pak stmelila a vznikl jednotný socialistický stát.
Zdroj: History.com
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
