Před 503 lety začal Hernán Cortéz dobývat Tenochtitlán. Král Aztéků udělal velkou chybu

Hra Hernána Cortéze

Bezprostředně poté, co Kryštof Kolumbus pro Evropu konce 15. století objevil Ameriku, rozpoutala se bitva, jejímž jediným cílem bylo rozdělení politického a ekonomického vlivu na nově objevených územích. Nešlo v podstatě o nic jiného než o získání pohádkového jmění. Zbohatnout se dalo opravdu rychle. Významnou roli sehráli španělští conquistadoři. Jedním z nich byl i Hernán Cortéz. Conquistadoři zabírali území i majetky ve jménu španělské koruny, ale zároveň se dost často vymykali kontrole.

Hernán Cortéz vystudoval práva. Od roku 1504 pobýval na ostrově Hispaniola na Haiti a již během tohoto pobytu se účastnil několika výprav proti indiánům. V roce 1511 asistoval Diegovi Velázquezovi de Cuéllara během obsazování Kuby. Za své zásluhy byl jmenován starostou města Santiago de Cuba, ale říká se, že zde kvůli své konfliktní povaze dlouho nevydržel. V roce 1519 byl objeven Yucatan a i když mu byla výprava zakázána, podařilo se mu s celkem 11 loděmi odplout a dobýt území Tabasca. Domorodce donutil přijmout vládu španělského krále Karla V. Tabasco bylo také místem, kde se Cortéz dozvěděl o mocné a hlavně bohaté Aztécké říši a jejím hlavním městě Tenochtitlánu. O jeho dalších snahách bylo rozhodnuto.

Rychlý konec mocné říše s mnohaletou tradicí

Aztécká říše nebo chcete-li Aztécký trojspolek (Nahuatl Ēxcān Tlahtōlōyān) vznikl v první polovině 15. století na území dnešního Mexika a jeho základem se staly tři vlivné městské státy Tenochtitlán, Texcoca a Tlacopán. V novém svazku získal navrch Tenochtitlán a stal se hlavním městem nové konfederace, jež se stala vůdčí silou a vlastně jedinou silou v Střední Americe. Nenechme se ale mýlit. Rozhodně se ale nejednalo o žádný vzor demokratického zřízení. Celý svazek byl pohromadě držen silou a velká města ekonomicky parazitovala na menších. Každá neposlušnost nebo vyjádření nespokojenosti bylo krutě trestáno. Není tedy divu, že postupně vzrůstala nespokojenost na periferii říše.

Začátek 16. století se nesl ve znamení vlády krále Moctezumy II. Ekonomicky byla říše na vrcholu svého vývoje. Když se v roce 1519 na Yucatanu vylodil Hernán Cortéz a dobyl Tabasco, dokázal se velmi rychle zorientovat v aktuální situaci a využít ji ve svůj prospěch. Zdá se tedy, že za zánikem Aztécké říše nestál jen příchod Španělů a jejich bezprecedentní snaha získat bezbřehé bohatství zdejších králů, ale především vlastní vnitropolitická situace v aztécké konfederaci. Situace se totiž zdála neúnosná. Vezměme to ale pěkně popořádku.

Cortézova manipulace a chyba Montezumy

Relativní nezávislost na centrální správě aztéckého impéria si udržoval malý stát zvaný Tlaxcala. Nicméně byl opakovaně napadán a ekonomicky velmi strádal. Není tedy divu, že jeho obyvatelé využili první příležitosti, kterou jim Cortéz dal, a podpořili ho v jeho tažení na Tenochtitlán. Osudového 8. listopadu 1519 Hernán Cortéz poprvé vstoupil do hlavního města Aztécké říše. Zdá se, že vládnoucí král Moctezuma II. hodně špatně odhadl situaci a nechal Cortéze s jeho muži i bojovníky jiných městských států přebývat ve městě.

Když Moctezuma zjistil, jak moc se mýlil, bylo již pozdě. Cortéze sice z města vyhnal, ale mnoho jeho bojovníků bylo zabito. Cortéz ale během svého pobytu v Tenochtitlánu nelenil a postupně získal všechny potřebné informace k dobytí města a tím i celé říše.

Největší slabinou Tenochtitlánu bylo nejspíš jeho zásobování, které místní zajišťovali na kánoích. Již samotná blokáda způsobila značné oslabení bojeschopnosti obránců města. Přesto se Cortéz setkal s nečekaným odporem a bojem doslova o každý dům. Boje skončily 13. srpna 1521. Poslední aztécký král Cuauhtémoc se snažil uprchnout na kánoi, ale byl zajat.

Hernán Cortéz po vítězné bitvě nechal původní obyvatele svobodně odejít a pustil se do rozsáhlé rekonstrukce města. V té době pak vznikl palác španělských vícekrálů a metropolitní katedrála. Stavitelé využili zbytků původních budov. Tenochtitlán se stal novým hlavním městem vícekrálovství Nové Španělsko, byl přejmenován na Ciudad de México (Mexiko City) a z mapy původních a pradávných civilizací zmizela jedna z nich. To málo, co z původního města zbylo, bylo v roce 1987 zařazeno na seznam Světového dědictví UNESCO.

Zdroj: Encyclopedia Britannica