Požár pražského hotelu Olympik si v roce 1995 vyžádal osm obětí

„Dobře si pamatuji – 18:04 hlášeno, 18:06 výjezd, 18:11 na místě,“ vzpomínal na kritický den v pořadu Spáleniště na CNN Prima NEWS Václav Kratochvíl, který zásahu v pátek 26. května 1995 velel. Hasiči podle něj už během příjezdu z Karlína viděli, že zhruba z poloviny budovy vychází kouř, na místě pak probíhala samovolná evakuace hostů a zaměstnanců.

Zásah v hotelu Olympik byl mimořádně náročný

Při požáru pražského hotelu Olympik v květnu roku 1995 zemřelo osm lidí, další desítky byly zraněny

12 Zobrazit galerii

Přečtěte si také: Uhelný Černobyl v Česku: Exploze kotle velkého jako čtyřpatrový dům byla slyšet až na hasičské stanici

Už před příjezdem hasičů, kteří vzápětí povolali posily a postupně vyhlásili i 3. stupeň požárního poplachu, se dvoučlenná požární hlídka hotelu složená z údržbáře a bagážisty vydala do 10. patra, kde podle hlásiče na recepci mělo hořet. Za dveřmi provozní místnosti a místnosti pokojských slyšeli zvuky hoření a na dveřích cítili horko. „Bohužel udělali to, že dveře otevřeli. V tu chvíli na ně ten už hodně rozvinutý požár zapůsobil svými účinky, takže dovnitř hodili hasicí přístroje a utekli,“ popsal situaci Kratochvíl.

Hotel Olympik a přilehlé sídliště Invalidovna byly vystavěny na přelomu 60. a 70. let 20. století jako ukázka Mezinárodnímu olympijskému výboru, že socialistické Československo dokáže připravit kapacity pro konání olympijských her v roce 1980 v Praze (hry nakonec proběhly v Moskvě). Olympik má 21 pater a je vysoký 73 metrů, požár postupně zachvátil jeho 10. až 18. poschodí.

Podle Kratochvíla odpovídala protipožární opatření v hotelu době jeho vzniku. „Věděl jsem, že tam nemáme nuceně větrané chráněné únikové cesty. Věděl jsem, že požár se bude projevovat i v dalších částech, a nejen v místě, kde začal. Nějaké ucpávky prostupy v té době nebyly běžným standardem,“ vyjmenoval Kratochvíl rizika rozvíjejícího se požáru.

Komplikovaná záchrana lidí

Protože v budově nebyly požární nebo evakuační výtahy, museli se hasiči v dýchacích přístrojích s hasicími hadicemi do 10. patra dostat po jediném přístupném schodišti. Jednalo se o mimořádný výkon, každý hasič na sobě měl od 20 do 30 kg zátěže. Tito muži se pustili přímo do hašení požáru.

Další skupina se snažila od 10. patra výše zabezpečovat evakuaci lidí primárně po jediném dostupném schodišti. Situaci komplikovala jazyková bariéra, protože hosté byli většinou cizinci, a také nefunkční magnetické zámky pokojů, které se po výpadku proudu nedaly kartou otevřít.

Mnozí lidé se v zasažených patrech snažili dostat na parapety. Moderátor pořadu Spáleniště Matěj Rychlý připomněl i případ, kdy matka použila tělo své dcery, která zkolabovala, jako schůdky, aby se na okno vůbec dostala. Na místě bylo šest obětí, dvě ženy zemřely v nemocnici na následky vdechnutí zplodin. „Mohu říct, že nikdo z nich neměl ani centimetr čtvereční popálenin,“ doplnil Kratochvíl s tím, že to odpovídá faktu, že přibližně 95 procent lidí, kteří v důsledku požáru zemřou, se udusí.

Mohlo by vás také zajímat: Matka si stoupla na dceru a dýchala čerstvý vzduch. Z příběhů tragického požáru v Praze mrazí

Kromě schodiště sehrála při evakuaci důležitou roli střecha, která umožnila lidem uniknout ze zakouřených prostor. Sem také byli transportováni lidé, kteří byli nalezeni v bezvědomí. Poprvé v Česku se také podařilo nasadit celkem čtyři vrtulníky, z nichž ten nejlehčí hosty ze střechy transportoval.

Bizarní příčina požáru

Pozdějším vyšetřováním se zjistilo, že hořet začalo v 10. patře v místnosti pokojských v prostoru pod oknem, kde se ve výši stolu nacházela deska a pod ní byla umístěná chladnička. Mezi deskou stolu a chladničkou bylo místo, kam se dávaly věci, které – jak se zjistilo průzkumem dalších takových místností v jiných patrech – často zapadly za chladničku.

„V desátém patře jsme v tomto místě našli Zlaté stránky a hadr-prachovku. Požárně-technické charakteristiky papíru Zlatých stránek a textilie prachovky ukazují, že při dlouhodobém působení teploty nad 100 stupňů se mohou samy vznítit,“ doplnil Kratochvíl, podle něhož měly chladničky v té době na zadní straně topné tělísko s technologickou teplotou 134 °C. Následný požár pak kromě obětí a zraněných způsobil i škodu vyčíslenou na 37 milionů korun.

Podrobnosti z mimořádně komplikovaného zásahu v pražském hotelu Olympik se dozvíte v aktuální epizodě pořadu Spáleniště v úvodu článku.

Zdroj: Hasičský záchranný sbor ČR, CNN Prima NEWS