O tajemném asijském jednorožci jste možná nikdy neslyšeli. Bájné zvíře ale skutečně existuje

Pravda, do koně má tenhle „jednorožec“ daleko. A vlastně ani nemá jen jeden roh. Podivnému dvourohému kopytníkovi saole (Pseudoryx nghetinhensis) se takto přezdívá, protože je jedním z nejvzácnějších savců planety. Obývá pouze malou část tropických lesů na pomezí Vietnamu a Laosu a jeho život v divočině zůstává pro všechny naprostou záhadou. Žádný vědec ho totiž nikdy na vlastní oči nespatřil v jeho přirozeném prostředí.

Příroda

Parta šimpanzů si podává alkohol a řádí. Unikátní video hodně vypovídá o lidské evoluci

Tělesné ostatky a fotky

Odborníci saolu poprvé popsali až v roce 1992 na základě kůže a lebek získaných od místních vesničanů. Byl to, bez přehánění, jeden z nejpřekvapivějších zoologických objevů 20. století. Větší senzaci odborníci na kopytníky zažili snad jen když v Africe objevili okapi, nejbližšího příbuzného žiraf. A to bylo o skoro sto let dřív.

Okapi navíc vědci bez problémů popsali, jenže saola je dodnes živočichem na hranici mezi mýtem a skutečností. Kdyby se saole už neříkalo asijský jednorožec, klidně by jí mohli přezdívat i „yetti zvířecího světa“. Žije samotářským způsobem života a je nesmírně plachá. Drtivá většina snímků, které má lidstvo k dispozici, pochází z fotopastí. A ani těch není mnoho.

Nechovají ji v žádné zoologické zahradě, záchranné stanici ani výzkumném zařízení. Veškerá populace přežívá výhradně ve volné přírodě. Tedy, pokud ještě vůbec existuje.

Příroda

Fenomén: Zákeřný parazit nutí pavouky hledat vodu. Třeba tu, co máme na nočním stolku

Vídají ji jen místní

Poslední důvěryhodná fotografie saoly vznikla v roce 2013. Od té doby nic. Nikdo nemá představu, kolik jedinců zbývá, a i když odhady mluví o několika desítkách až stovkách kusů, vědci netuší, jestli jsou správné. Pokud ovšem saoly opravdu dosud nevyhynuly, může se to stát velice brzy. Největším rizikem pro ně (jako obvykle) nejsou predátoři, ale lidé.

Saola sice není cílovým druhem pro obchod s masem z divokých zvířat, ani z žádné její části nevzniká nějaká tradiční čínská medicína, pohybuje se však v místech, kde pytláci často líčí pasti na jiné živočichy. Výsledek je stejný. K tomu navíc můžeme přičíst i ničení přirozeného habitatu kvůli rozšiřování zemědělství a infrastruktury. A i když se skupiny ochránců snaží pasti likvidovat, zároveň se připravují na pokusy o chov v lidské péči, protože zřejmě není jiná možnost, jak tomuto druhu porozumět a efektivně ho chránit.

Zdroj: AMNH, Science.org, World Wildlife.

Video, které jste mohli minout: Kdo ukradl Fifinku? Ze zooparku v České Skalici zmizela kapybara. Podle majitele ji unesli.