Parta šimpanzů si podává alkohol a řádí. Unikátní video hodně vypovídá o lidské evoluci
Záliba v alkoholu nemusí být pouze výsadou lidí. Nové vědecké poznatky ukazují, že i naši nejbližší živočišní příbuzní – šimpanzi – si dokážou dopřát skleničku a ještě ji sdílet v rámci skupiny. Vědci z University of Exeter to dokazují prostřednictvím jedinečných záběrů divokých šimpanzů v Národním parku Cantanhez, kteří společně konzumují zkvašené africké chlebovníky a vypadají u toho stejně jako skupinka vašich přátel v pátek večer.
V první řadě je nutné si uvědomit, že šimpanzi obvykle nesdílí jídlo mezi sebou. Upozorňuje na to i doktorka Kimberley Hockings z Centra pro ekologii a ochranu zvířat při zmíněné univerzitě, která se na studii podílela. „Šimpanzi si běžně jídlo nerozdávají, takže sdílení zkvašeného ovoce může být z tohoto hlediska velmi významné,“ uvádí Hockings v prohlášení univerzity. Dále doplňuje, že africký chlebovník obsahuje velké množství cukru, takže za vhodných podmínek přirozeně fermentuje a výsledkem je ovoce s obsahem alkoholu až 0,61 procenta.
V hlavní roli zkvašené ovoce
V porovnání s pivem, které mívá typicky 4-6 procent, jde samozřejmě o velmi slabou dávku alkoholu – jenže u šimpanzů, kteří zkonzumují velké množství ovoce, může mít významný dopad. Vědci se domnívají, že se šimpanzi sice pravděpodobně neopíjejí v lidském slova smyslu (protože být opilý v divočině by pro ně znamenalo velké riziko), nicméně určité uvolnění jim zkvašené ovoce přinést může. Následně by pak konzumace zkvašeného ovoce mohla podporovat vzájemné sociální vazby, což by naopak bylo shodné s lidmi.
Právě tento aspekt studie zveřejněné v časopise Current Biology zkoumá a zamýšlí se nad ním i hlavní autorka studie Anna Bowland. „Víme, že u lidí spouští konzumace alkoholu uvolňování dopaminu a endorfinů, které přináší pocity radosti a uvolnění,“ říká Bowland. Dodává k tomu, že sdílení alkoholu, například na hostinách, posiluje sociální vazby, a právě něčeho takového mohli zřejmě sledovat u šimpanzů. „Je však na místě otázka – mohli by mít ze sdílení alkoholického ovoce podobný prožitek jako lidé?“ ptá se vedoucí studie, ale na otázku zatím nemá přímou odpověď.
Hypotéza opilých opic
Pozorování opic, které konzumují zkvašené ovoce, zapadá do širší teorie o evolučním vztahu primátů k alkoholu. Již dříve bylo prokázáno, že se u našich dávných předků – dnes již vyhynulých hominidů – vyvinula před zhruba 10 miliony let genetická mutace, díky níž dokázali lépe zpracovávat ethanol. Tedy dlouho předtím, než si člověk osvojil schopnost alkohol cíleně vyrábět. Jenže s přihlédnutím k tomu, že je ethanol těkavý a jeho aroma se snadno šíří vzduchem, mohla ona genetická mutace být reakcí na potřebu nacházet energeticky bohaté plody za účelem přežití.
Čtěte také: Lidé jsou z 98,8 % stejní jako šimpanzi. Hlavní rozdíly přitom neznáte všechny
Dnes nám tato dávná adaptace umožňuje nejen pít alkohol, ale také jej využívat jako společenský nástroj. Ačkoliv má alkohol i své temné stránky, je nepopiratelné, že sehrál určitou roli v rozvoji lidské kultury, ať už při oslavách, rituálech nebo sdílených hostinách. A pokud tedy můžeme podle nové studie alespoň v náznaku sledovat, že základy těchto tradic vykazují i divocí šimpanzi, lidská tradice hodování má své kořeny hluboko v naší evoluční minulosti.
Zdroj: Current Biology, University of Exeter, YouTube - IFLScience
Video, které jste mohli minout: Obří ryba je jako stroj. Drtí ostré korály a vyvrhuje jemný písek, který končí na plážích
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
