Je člověk kříženec prasete a šimpanze? Kontroverzní odborník se snaží vysvětlit, proč jeho hypotéza dává smysl
Dáme-li stranou Bibli a budeme akceptovat, že živočišné druhy jsou výsledným produktem evoluce, musíme mezi ně přirozeně zařadit i nás. Homo sapiens, člověk moudrý, je podle odborníků na konci dlouhého řetězce hominoidů, přesněji pak rodu Homo, který se začal formovat přibližně před 2,4 miliony let. Další zástupce byste pak zřejmě dokázali vyjmenovat a možná i přidáte modernější teze, že vývoj nebyl tak nalinkovaný, jako tomu bylo v učebnicích biologie. Co kdybychom vám ale řekli, že jsme se nemuseli vyvinout přímo z předchozích zástupců našeho rodu, ale že jsme výsledkem křížení šimpanzů s prasaty?
S touto poněkud obskurní myšlenkou přišel Eugene M. McCarthy, samozvaný odborník na hybridizaci, který získal doktorát z genetiky na univerzitě v Georgii. Část svého bádání, které se promítá do jednotlivých příspěvků na McCarthyho blogu, pak pojednává o možnosti hybridizace mezi prasetem a šimpanzem, což by mimo jiné vysvětlovalo, proč máme právě s prasaty tak podobné orgány.
Může být člověk potomkem prasete?
Nejprve McCarthy vysvětlil, že ne všichni kříženci jsou sterilní nebo jinak neschopní plodit své potomstvo. To je asi ten nejdůležitější předpoklad pro to, aby tato hypotéza fungovala, byť s ní odborníci spíše nesouzní. Dále McCarthy popisuje, že lidé mohou na první pohled skutečně vypadat jako protáhlí šimpanzi, kteří přišli o většinu chlupů a získali několik prasečích atributů. Ty jsou však pro další zkoumání velmi podstatné a McCarthy jim věnuje část svých blogů. V souvislosti s lidmi a prasaty mluví například o přítomnosti chrupavčitých nosů, hustých řasách, holé kůži, stavbě hlasivek, kruhových záhybech v tenkých střevech nebo absenci penisové kosti.
Čtěte také: Jak skončila šimpanzí válka? Děsivý konflikt ukázal, čeho jsou opice schopné
Co se týče genetického základu pro podporu McCarthyovy teze, uznává, že jsou společné rysy méně patrné jako při porovnání se šimpanzi, ale zároveň doplňuje, že je dnes už jen velmi obtížné identifikovat dřívější generace, u nichž došlo ke křížení. Jinými slovy McCarthy tvrdí, že se důkazy o mezidruhovém křížení mohou jednoduše ztratit.
Patrně i proto ale mnozí vědci stojí proti této hypotéze nebo jsou přinejmenším skeptičtí. Nakonec, myšlenky zůstávají neověřeny a hlavně neexistují žádná tvrdá data, která by je jednoznačně nebo alespoň smysluplně podložila. Jde tedy sice o zábavný myšlenkový experiment, ale stojí až na příliš vratké stoličce.
Zdroj: MacroEvolution, Phys
Video, které jste mohli minout: V Česku chybí důležitý lék pro zvířata. Záchvaty se mu vrátily, zoufá majitelka psa
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
