6. července 2024 07:00

Lidé jsou z 98,8 % stejní jako šimpanzi. Hlavní rozdíly přitom neznáte všechny

I když jsou šimpanzi našimi nejbližšími příbuznými, genetická shoda 98,8 procenta se může i tak zdát obrovská. Dělá lidi lidmi opravdu jen 1,2 procenta pro nás unikátních genů?

Každý, kdo v zoologické zahradě někdy pozoroval lidoopy, si musel říci, že jsme těmto našim blízkým příbuzným skutečně v mnoha věcech podobní. Že tuhle podobnost odborníci na genetiku u šimpanzů vyčíslí dokonce na 96 %, to by ovšem napadlo už málokoho.

Jak navíc ukázal nový výzkum, velká část tohoto rozdílu je způsobená duplikací, tedy tím, že se části genomu opakují u jednoho druhu, ale nikoli u druhého. Ve skutečnosti se tak od šimpanzů geneticky lišíme jen o 1,2 % (máme společné 98,8 % DNA). Jak je tím pádem možné, že jsou mezi námi tak obrovské rozdíly?

"Vypínače"

Zaprvé, lidský genom má velikost více než tří miliard párů nukleových bází (kousků genetické informace). Na pohled zanedbatelný procentuální genetický rozdíl mezi oběma druhy tak ve skutečnosti znamená asi 35 milionů nesrovnalostí. A za druhé, i když se nijak zvlášť nelišíme geneticky, obrovský rozdíl pro oba druhy znamenají takzvané transkripční faktory.

Mohlo by vás zajímat: Šimpanzi se sami léčí s pomocí antibakteriálních rostlin, budeme se od nich učit?

To jsou proteiny, které mají schopnost spouštět či jinak regulovat transkripci DNA. Když to úplně zjednodušíme, slouží jako takové speciální vypínače, které určují, které geny se aktivují a které zůstanou nečinné. Například geny, které zodpovídají za tvorbu nervových buněk v mozku, jsou u lidí i šimpanzů prakticky totožné. To, jak jsou aktivovány, ale zaručuje, že u lidí vzniká těchto buněk daleko víc, a tak jsou naše mozky o mnoho větší. Z téměř identických genomů proto mohou vzniknout dvě naprosto odlišné bytosti.

Odolnost vůči nemocem a vlasy

Vědci nyní samozřejmě těch "výhradně lidských" 1,2 % genomu podrobně zkoumají. Zjistili zatím, že jistá část ovlivňuje naše mozky a část zase vlasy. A mnohé rozdíly jsou spojené s imunitní funkcí, což má za následek to, ke kterým nemocem jsme na rozdíl od šimpanzů náchylní a naopak. Dobrými příklady jsou třeba tuberkulóza, kterou zvládáme lépe, a malárie, se kterou si zase daleko lépe poradí šimpanzí tělo.

Zdroj: Nature, American Museum of Natural History, National Library of Medicine.

Video, které jste mohli minout: Kachny na Českobudějovicku hynuly před očima. Chovateli hrozí deset let ve vězení

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora