Co zabilo život na Marsu? Zkázonosný proces způsobilo jádro planety

Co zabilo život na Marsu? Brilantní video zkázonosný proces jednoduše vysvětluje

Hledání života na Marsu stále patří mezi oblíbené činnosti řady vědců. A to i přesto, že se planeta dlouhodobě jeví jako mrtvá. Jak přesně se mohlo stát, že je naše nejbližší planeta zcela bez života?

Před 4 miliardami let byl Mars podle posledních poznatků nejspíš hojný na vodu, většinu jeho severní polokoule pokrýval celoplanetární oceán a dost možná na něm bujel i primitivní život. Stejně jako Země i Mars byl vybaven magnetosférou, která zajišťuje základní předpoklady na zachování života na planetě.

Meteority, které nesly základní stavební prvky života, dopadaly jak na Zemi tak na Mars

7 Zobrazit galerii

Spojené arabské emiráty chtějí do sta let osídlit Mars.

Díky stabilnímu povrchu Marsu mohou vědci zkoumat i 4,5 miliardy let staré meteority

7 Zobrazit galerii

Existuje na Marsu život? Zdroj: Getty Images

Mars je dnes neživou pustinou Zdroj: iStock

Meteority, které nesly základní stavební prvky života, dopadaly jak na Zemi tak na Mars Zdroj: iStock

Spojené arabské emiráty chtějí do sta let osídlit Mars. Zdroj: iStock

Díky stabilnímu povrchu Marsu mohou vědci zkoumat i 4,5 miliardy let staré meteority Zdroj: iStock

Mars je vytouženým cílem vesmírných badatelů. Zdroj: iStock

Planeta Mars Zdroj: iStock

Existuje na Marsu život? Zdroj: Getty Images

Mars je dnes neživou pustinou Zdroj: iStock

Meteority, které nesly základní stavební prvky života, dopadaly jak na Zemi tak na Mars Zdroj: iStock

Spojené arabské emiráty chtějí do sta let osídlit Mars. Zdroj: iStock

Díky stabilnímu povrchu Marsu mohou vědci zkoumat i 4,5 miliardy let staré meteority Zdroj: iStock

Mars je vytouženým cílem vesmírných badatelů. Zdroj: iStock

Planeta Mars Zdroj: iStock

Vypnutý štít

Země i Mars vznikaly v doprovodu rapidního bombardování meteory, které obě planety rozžhavovalo do extrémních teplot. Jak meteorické bouře ustávaly, chladl i povrch planet, jenž vytvořil jejich kůru, jádra však zůstala žhavá. Díky stálé rotaci planet víří i žhavý kov uvnitř. Vnitřní část jádra je pevná, vnější kapalná. Z vnitřního jádra následně stoupá teplo do vnější a vytváří v něm konvekční proudy ve vzorcích, které generuje rotace planety a vnitřního jádra. Díky tomu vzniká magnetické pole, které sahá až nad povrch planet a chrání je před slunečním větrem, který k nim nese škodlivé záření. Bez magnetosféry by Země byla holá, suchá a mrtvá.

Jak se tedy stalo, že Mars o svou magnetosféru přišel? Teorie se různí. Jednou možností je, že postupná teplota jádra mohla uvolnit prvky, které změnily složení vnějšího jádra. Jiné složení zásadně ovlivnilo jeho vodivost a díky tomu přestalo vytvářet magnetické pole. Další teorie, na kterou poukazuje pořad Jak funguje vesmír na Prima Zoom, dává zkázu Marsu za vinu jeho velikosti. Mars je totiž čtyřikrát menší než Země, a kvůli tomu nebyl schopný udržet jádro v neustálém chodu. To mělo za následek, že jádro ztuhlo a jeho magnetické pole se prostě vypnulo. Tak jako tak objasnění zkázy Marsu spočívá u jeho jádra, které přestalo generovat magnetosféru. Protože Mars už nic nechránilo před slunečním větrem, přišel o vlastní atmosféru a veškerý život na něm zanikl.

Zdroj: Universe Today