Počasí na Zemi je proti tomu nic. Na této planetě teplota vyskočí za pár hodin o 600 °C

Exoplaneta s označením HD 80606 b patří mezi takzvané horké Jupitery – plynné exoplanety, které jsou složením podobné Jupiteru a váží stejně nebo víc. Na rozdíl od našeho Jupiteru se ale nacházejí v relativně těsné blízkosti své mateřské hvězdy, takže ji stihnou oběhnout v řádu dní, někdy jim stačí i hodiny.

Vesmír

Co kdybychom přistáli na nejbližší exoplanetě? Přesídlení lidstva by mohlo dopadnout hororově

Extrémní monstrum

Obří exoplanetu HD 80606 b (je velká jako 4,16 Jupiterů) zachytil Webbův vesmírný dalekohled ve vzdálenosti 217 světelných let od našeho Slunce. Nachází se v souhvězdí Velké medvědice a kolem své hvězdy HD 80606 oběhne za 111 dní. Přibližuje se k ní tak moc, že se prakticky škvaří. Už dříve NASA k Halloweenu vydala tři plakáty děsivých vesmírných světů ve stylu hororových sci-fi filmů a HD 80606 b byla na jednom z nich prezentovaná jako sežehnutá planeta, která úpí hrůzou.

Mohlo by vás také zajímat: Převratný objev NASA. Exoplaneta připomíná Zemi, muže na ní existovat voda a s ní i život

„Horké Jupitery jsou považovány za jedny z nejvíce extrémních exoplanet, které známe, ovšem i mezi nimi je HD 80606 b jednou z nejextrémnějších,“ uvedla Tiffany Kataria z Laboratoře tryskového pohonu v NASA a vedoucí výzkumného týmu, který na 248. zasedání Americké astronomické společnosti v Pasadeně prezentoval výsledky svého pozorování. „Obvykle si horké Jupitery představujeme jako žhavé plynné obry usazené těsně vedle svých hvězd, ale vysoce excentrická oběžná dráha této planety vytváří úplně jiné monstrum,“ dodává Kataria.

Vesmír

Astronomové objevili neutronovou hvězdu, která se chová jako obří zahradní rozstřikovač

Žhavé výkyvy

Excentricita v astronomii označuje parametr tvaru oběžné dráhy. Hodnota 0 znamená, že těleso opisuje pravidelnou kružnici. Čím víc se číslo blíží jedničce, tím víc se orbit prodlužuje do tvaru elipsy. Excentricita HD 80606 b se rovná 0,9336 – podobně to má třeba Halleyova kometa. Kvůli výrazně protaženému orbitu se prostředí na exoplanetě při průletu kolem její hvězdy rapidně mění.

Během pár hodin teplota stoupá o závratných 600 °C a narůstá v obrovský žár. Rychlé střídání teplot vede k proměnám chemického složení a ke vzniku supersonických větrů a rázových vln po celé planetě. Astronomové díky extrémním změnám mohli sbírat data za různých podmínek před, během a po přiblížení k mateřské hvězdě. Aby se jim to povedlo, museli ovšem akci důkladně naplánovat a příprava trvala roky, i vzhledem k poloze Země na oběžné dráze kolem Slunce, od čehož se odvíjejí možnosti, kterým směrem se může Webbův teleskop „dívat“.

Přečtěte si také: Slunce možná nezničí Zemi. Nový objev ukázal alternativu, dobré zprávy pro lidstvo ale nečekejte

Vesmír

Jupiter neobíhá kolem Slunce. Ve škole vám neříkali úplnou pravdu

Chemické složení

Využili při tom zařízení MIRI (Mid-Infrared Instrument) na Webbově teleskopu se spektrografem a koronografem. Spektroskopie rozkládá světlo na jednotlivé vlnové délky. Díky tomu, že určité prvky absorbují a emitují světlo na charakteristických vlnových délkách, mohli astronomové zkoumat chemické složení.

Tuto exoplanetu už studovali vědci v minulosti pomocí Spitzerova vesmírného dalekohledu s infračerveným světlem, který se používal mezi roky 2003 a 2020. Webbův teleskop na tuto práci navázal a poskytl mnohem detailnější pohled na HD 80606 b, pomohl například identifikovat metan a oxid uhličitý. „Webbův teleskop ukázal, že nárůst teploty planety byl ještě extrémnější, než jsme na základě dat ze Spitzeru očekávali,“ oznámila Tiffany Kataria. Její kolega Ryan Challener považuje výzkum za úžasný pokrok. „Z jedné datové sady se toho můžeme tolik naučit. Teprve začínáme luštit, co nám Webb říká,“ přiznává.

Zdroj: Space, NASA

Video, které jste mohli minout: Jediná naděje na záchranu lidstva? Musíme kolonizovat galaxii, což má řadu nástrah