Co kdybychom přistáli na nejbližší exoplanetě? Přesídlení lidstva by mohlo dopadnout hororově
Oblíbený youtubeový kanál What If se pravidelně zabývá velmi zajímavými otázkami, uvozenými právě oním: „Co, kdyby?“ Jedno z nedávných videí věnovali autoři kanálu otázce, co by člověka vlastně čekalo po přistání na planetě Proxima Centauri b, která se nachází relativně nedaleko od Země a je považována za potenciálně obyvatelnou. Byly by to louky, stromy, květiny a čerstvý vzduch? Anebo by došlo na velmi nemilé překvapení?
V první řadě je nutné vysvětlit si, že systém Alpha Centauri je od Země vzdálen čtyři světelné roky. Tvoří jej trojhvězdí Proxima Centauri a Alpha Centauri a, resp. b s tím, že první zmiňovaná hvězda je malý chladný červený trpaslík. Cesta na Proximu Centauri b by dnes trvala asi 165 tisíc milionů let, takže pokládat si otázku „Co, kdyby?“ je rozhodně na místě, celé téma totiž budeme rozebírat jen hypoteticky.
Živá, ale ne automaticky vhodná planeta
Předpoklad, že by zmiňovaná planeta mohla být živá, vychází z toho, že se nachází v tzv. obyvatelné zóně své hvězdy. To znamená, že by na planetě mohla existovat kapalná voda, a odtud je, jak z hodin biologie víme, velmi blízko k nějaké formě života. Pořád to ale podle autorů videa z kanálu What If neznamená, že by Proxima Centauri b měla být automaticky obyvatelná lidmi.
Jednu z věcí, kterou je nutné vzít v potaz, je již zmiňovaný červený trpaslík Alpha Centauri A. Hvězda září jen zlomkem energie našeho Slunce, takže aby platilo výše uvedené pravidlo o obyvatelné zóně, planeta obíhá velmi blízko, aby získala dostatek tepla. Jenže hvězdy jsou obecně známy svými silnými erupcemi, které mohou mimo jiné vyzařovat extrémní dávky radiace, a to může vést přinejmenším k narušování atmosféry a ztrátě plynných složek z planety do vesmíru.
Klacky pod nohami
Není proto zřejmě překvapivé, že nejrůznější měření naznačují velmi tenkou atmosféru Proximy Centauri b, která obsahuje stopy oxidu uhličitého, metanu a dusíku. S takovým složením je velmi obtížné udržet stabilní klima nebo chránit povrch planety před smrtící radiací. A aby toho nebylo málo, planeta je tidálně vázaná ke své hvězdě, takže jí čelí stále stejnou stranou. Jinak řečeno, jedna polovina planety je vystavena světlu a žáru, zatímco druhá zůstává v nekonečné temnotě.
Čtěte také: Bydlí tam mimozemšťané? Nový objev blízké planety, na níž se svítí, musela NASA rychle okomentovat
Pokud bychom tedy měli na Proximě přistát a pokusit se na ní žít, zbyl by pro nás jen přechodový mírnější pás mezi dnem a nocí. Pokud by šlo všechno dobře a planeta měla z našeho pohledu uspokojivou atmosféru, panovaly by zde teploty kolem 30 stupňů Celsia. Jenže v opačném případě by zde člověk opravdu mrzl při teplotách kolem -40 stupňů Celsia. Takže, ano, potenciálně se může Proxima Centauri b stát pro část lidstva druhým domovem, pomineme-li všechny záležitosti spojené jen se samotnou cestou. Ale stejně tak bychom mohli po přistání najít jen radiací spálenou skálu, kde by se jakákoliv snaha o přežití rovnala nerovnému boji s živly přírody a vesmíru.
Zdroj: What If - YouTube, Quora
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
