Jak se na Zemi dostal život? Objevené meteority nabízejí jasnou odpověď
Život z vesmíru (2) – Počátek Země
Třebaže si meteority můžeme představovat jako cizí prvky, které napadají náš svět, byly to právě ony, kdo svět v hojné míře utvářel. Nalezené kusy hornin z vesmíru nesou stopy uhlíku a dalších látek, jež najdeme v našem těle.
Na počátku všeho byla oblaka prachu, která se na sebe nabalovala, dokud nevznikla větší tělesa. Ta se zvětšujícím se objemem vytvářela vlastní gravitační pole a přitahovala jedno druhé, dokud nevznikla naše planeta. Protože srážení těles vzrůstalo a zintenzivňovalo, rostla neustálými nárazy i teplota Země. Ta nakonec dosáhla 1 000 °C, takže Zemi v podstatě tvořilo žhavé magma.
Planetární bombardování
Na planetě tedy nebyly žádné podmínky pro život, to se však mělo časem změnit. Jak můžete vidět v pořadu Život z vesmíru v pondělí večer na Prima Zoom, někde mezi Jupiterem a Saturnem se začaly shlukovat menší planetky bohaté na uhlík a vodu. Obsahovaly ideální podmínky pro rozvoj uhlíkových řetězců a organického života obecně. Jako ostatní vesmírná tělesa i planetky se srážely, tříštily a formovaly do dalších planetek. Přitom se dostávaly do okolí mladé Země, která je přitahovala svou gravitací, a úlomky planetek začaly bombardovat náš budoucí domov.
Ilustrační obrázek meteoritu dopadajícího na Zemi Zdroj: iStock
Meteority, které nesly základní stavební prvky života, dopadaly jak na Zemi, tak na Mars Zdroj: iStock
Vnitřek sluneční soustavy před miliardami let doslova bombardovaly meteority Zdroj: iStock
Měsíc se zformoval až po obří planetární srážce Země s Theiou Zdroj: iStock
Superzemě Kepler-452b ze souhvězdí Cygnus Zdroj: Getty Images
Asteroid 16 Psyche skrývá nerostné bohatství Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
První miliardy let naší planety byly dost divoké Zdroj: iStock
Ilustrační obrázek meteoritu dopadajícího na Zemi Zdroj: iStock
Meteority, které nesly základní stavební prvky života, dopadaly jak na Zemi, tak na Mars Zdroj: iStock
Vnitřek sluneční soustavy před miliardami let doslova bombardovaly meteority Zdroj: iStock
Měsíc se zformoval až po obří planetární srážce Země s Theiou Zdroj: iStock
Superzemě Kepler-452b ze souhvězdí Cygnus Zdroj: Getty Images
Asteroid 16 Psyche skrývá nerostné bohatství Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
První miliardy let naší planety byly dost divoké Zdroj: iStock
Na Zemi se tak dostaly zárodky života, stále se však jednalo o žhavou kouli. Těles na ni ale dopadalo postupně stále méně, a tak se začala pozvolna ochlazovat. Přitom začaly těžké prvky klesat až ke středu planety a naopak na povrch vytlačovat oxid uhličitý a další plyny, jež kolem Země vytvářely hustá mračna.
Mraky začaly způsobovat déšť, který se na rozpálené Zemi okamžitě odpařil, čímž vznikala další mračna a s ní i ještě hustší deště. Na Zemi se tak začala hromadit voda, což vedlo ke konečnému ochlazení planety a vzniku prvních oceánů. Prvky, které k nám zanesly úlomky planetek, zde dále pomohly rozvinout organický život.
Zdroj: Encyclopedie Britannica
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
