Až 1000 meteorů za jednu noc. Kdy můžete sledovat úžasné Geminidy
Honba za planetkami S1 (2) – Mise Osiris Rex
Noční obloha nabídne unikátní světelnou podívanou. Vidět bude až 1000 zelenkavých meteorů za noc, jde o pozdrav drolící se planetky.
Každoroční meteorický roj Geminidy má letos velmi příznivé pozorovací podmínky. Čas maxima vychází na noc ze 14. na 15. prosince, tedy v době, kdy nebude rušit svým svitem Měsíc. Nejlepší doba pro pozorování roje bude po půlnoci až do 4. hodiny ranní v pátek 15. prosince. Oblohu tou dobou protne kolem 120 meteorů za hodinu, celkem jich může být za noc až 1000.
Geminidy letos nepřehlédnete Zdroj: Petr Horálek / Fyzikální ústav v Opavě
Maximum Geminid v roce 2018 nad Sečskou přehradou Zdroj: Petr Horálek / Fyzikální ústav v Opavě
Geminidy v roce 2023 vrcholí v noci ze 14. na 15. prosince Zdroj: Petr Horálek / Fyzikální ústav v Opavě
Budou padat hvězdy, můžete si něco přát Zdroj: Getty Images
Zářivý meteor z roje Geminid nad čínskou provincií Sin-ťiang Zdroj: Getty Images
Radiant Geminid se nachází v souhvězdí Blíženců Zdroj: NASA
Geminidy letos nepřehlédnete Zdroj: Petr Horálek / Fyzikální ústav v Opavě
Maximum Geminid v roce 2018 nad Sečskou přehradou Zdroj: Petr Horálek / Fyzikální ústav v Opavě
Geminidy v roce 2023 vrcholí v noci ze 14. na 15. prosince Zdroj: Petr Horálek / Fyzikální ústav v Opavě
Budou padat hvězdy, můžete si něco přát Zdroj: Getty Images
Zářivý meteor z roje Geminid nad čínskou provincií Sin-ťiang Zdroj: Getty Images
Radiant Geminid se nachází v souhvězdí Blíženců Zdroj: NASA
Přečtěte si také: Ničivý asteroid se blíží k Zemi. Zkoumání NASA přináší špatné zprávy pro lidstvo
K pozorování roje si kvůli dobrému rozhledu vyberte místo co nejméně rušené stromy či domy, hlavně ale co nejdále od světelného znečištění z měst, uvidíte tak i slabší meteory. „Nejlépe se úkaz sleduje vleže – doporučujeme tedy nějaké lehátko či karimatku. Je však třeba nepodcenit mrazivé prosincové noci, takže se vybavte co nejteplejším oblečením, spacákem či několika dekami,“ radí fotograf a astronom Petr Horálek.
Během prosincových nocí je také třeba počítat s možným výskytem inverzí, proto je nejlepší vydat se do hor. Meteory padají náhodně po celé obloze, takže stačí upřít zrak do libovolné oblasti a čekat na záblesk prvního meteoru. Na rozdíl od běžnější bílé nebo žluté barvy je světelná stopa průchodu těchto částic atmosférou zelenkavá. Oproti jiným rojům jsou Geminidy poměrně pomalé – do atmosféry vstupují rychlostí 35 km/s. Mimo meteory budou vidět také jasné hvězdy zimních souhvězdí, výrazné hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka a tři jasné planety – zvečera Jupiter a Saturn, časně zrána pak Venuše.
Roj postupně slábne
Název roje Geminidy pochází od latinského názvu souhvězdí Blíženců, z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. V případě Geminid leží toto místo – tedy radiant – východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí, jimiž jsou Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází souhvězdí Blíženců i s oběma hvězdami už za soumraku a je tedy pozorovatelné celou noc.
První zprávy o roji Geminidy pocházejí z roku 1862. Tehdy byl ovšem roj velmi slabý, frekvence nepřesáhly 30 meteorů v hodině. Teprve ve 40. a 50. letech minulého století se počet meteorů v hodině zvýšil na dvojnásobek a do současných hodnot stoupal až do roku 1990. Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet.
Planetka na nebezpečné dráze
Ledoprachové částice, které při průletu zemskou atmosférou vytvářejí toto nebeské divadlo, pocházejí z tělesa (3200) Phaethon. Zatímco nejběžnějším mateřským tělesem meteorických rojů bývá obvykle kometa, 3200 Phaethon je drolící se planetka. Pomocí družice IRAS ji 11. října 1983 objevili astronomové Simon Green a John Davies. Planetka má neobvyklou dráhu, která ji každý přibližně půldruhý rok navádí do nehostinně blízké vzdálenosti asi jen 0,14 AU od Slunce.
Ačkoliv u ní nikdy nebyla pozorovaná aktivita typická pro komety, jeví se planetka spíše jako kometa. Jednak svou protaženou dráhou, při níž se Phaethon dostává ke Slunci blíž než jakákoliv jiná planetka, a za druhé svou zásluhu na roji Geminidy. Podle výzkumu Björn Davidssona a jeho týmu z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) vyplývá, že za únikem částic z povrchu planetky stojí sodík, který je v ní v malé míře obsažen. Právě tento prvek v kombinaci se slunečním zářením způsobuje, že planetka se pozvolna „drolí“. Někteří astronomové se také domnívají, že jde o fragment velké planetky Pallas z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.
Mohlo by vás také zajímat: Kometa třikrát větší než Mount Everest explodovala a míří k Zemi. Vědci odhadli její dráhu
Protože je oběžná dráha planetky blízko zemské dráhy a planetka oběhne Slunce jednou za necelých 524 dní, nabízí se otázka jejího blízkého průletu kolem Země. Poslední takový nastal 10. prosince 2007, při němž planetka minula Zemi ve vzdálenosti asi 18 milionů km, což je přibližně osmina vzdálenosti Země od Slunce. Další těsné průlety se pak odehrají v letech 2050 a 2060. Ovšem nejblíže k Zemi se v tomto století ocitne až 14. prosince 2093. Tehdy ji od Země budou dělit pouhé 3 miliony km, což je osmkrát více, než je vzdálenost k Měsíci. Přesto se podle astronomů srážky bát nemusíme.
Zdroj: EarthSky, NASA, Astrofyzikální progresy z Opavy
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
