Ničivý asteroid se blíží k Zemi. Zkoumání NASA přináší špatné zprávy pro lidstvo
Vědci asteroid Bennu sledují už od roku 1999. Nové objevy ještě před příletem vzorku naznačují, že má těleso několik vrstev a zhutnělou vnitřní část.
Už téměř 30 let pozoruje NASA asteroid Bennu, lépe řečeno planetku z Apollonovy skupiny známou jako 101599 Bennu. Naneštěstí je asteroid zařazen na seznam potenciálních hrozeb pro naší planetu, kterou by mohl zasáhnout až silou 1 200 megatun TNT. Pro lidstvo by to znamenalo obrovský, možná až neřešitelný problém, vědci však chtějí využít čas do případné srážky k podrobnému prozkoumání Bennu a hledání způsobů, jak riziko snížit či zcela eliminovat.
K tématu: K Zemi letí obří asteroid, NASA zveřejnila datum možného střetu. Jak velké škody by napáchal?
Za tímto účelem už v roce 2016 vynesla raketa Atlas V do vesmíru sondu OSIRIS-REx, která poté zamířila k asteroidu s cílem dotknout se povrchu a poskytnout NASA dostatek snímků, záběrů i zmiňovaný vzorek pro další zkoumání na Zemi. Nyní je program OSIRIS-REx téměř u konce a 24. září 2023 už bude NASA připravena vyzvednout návratovou kapsli s přibližně 250 gramy samotného asteroidu.
„Od chvíle, kdy se na Zemi objeví kus historie Sluneční soustavy, nás dělí už jen několik týdnů,“ uvedla Nicola Fox z Ředitelství vědeckých misí NASA. V tiskové zprávě podrobněji mluvila o testech, které probíhaly v průběhu jara a léta 2023 za účelem připravit vyzvednutí kapsle a zajištění vzorků z asteroidu. Celý proces je pečlivě naplánován tak, aby kapsle dopadla do oblasti utažské pouště nedaleko Salt Lake City, odkud bude převezena do Johnsonova vesmírného centra v Texasu. Vzorky Bennu budou následně rozděleny a rozeslány odborníkům po celém světě, kteří dostanou šanci zkoumat je po nadcházející roky a zjistit víc nejen o formování tohoto asteroidu, ale také o vzniku vesmírných těles a celé naší galaxie.
Pečlivé přípravy návratu
Ještě před tím, než vzorek přistane na Zemi, pracovníci NASA učinili několik zajímavých objevů díky fotografiím a dalším měřením, které sonda v blízkosti Bennu provedla. Asi nejpozoruhodnější jsou známky několika vrstev, z nichž se asteroid skládá, včetně 1–4 metry široké podpovrchové části, do které se zaryla sonda OSIRIS-REx během vyzvedávání vzorku. Na rozdíl od jiných asteroidů, mnohdy tvořených shlukem vesmírných kamenů, které u sebe drží gravitace, tak vypadá Bennu mnohem komplexněji a mohl by být tím pádem i větší hrozbou.
Během střetu se Zemí, ke kterému by s pravděpodobností 1 : 2 700 mělo dojít 24. září 2182, tak nemusí v atmosféře shořet dostatečná masa asteroidu, a i když nedopadne výše uvedenou silou 1 200 megatun TNT, stále by po sobě mohl nechat obrovský kráter s nedozírnými následky na naší atmosféru, klima a přirozeně i život jako takový.
Zdroj: NASA / Sky & Telescope