K Zemi letí obří asteroid, NASA zveřejnila datum možného střetu. Jak velké škody by napáchal?

Pokud by asteroid dopadl při současné velikosti, způsobil by naprostou katastrofu Zdroj: Getty Images

NASA sleduje asteroid Bennu dlouhodobě jako potenciální hrozbu života na Zemi a nyní určila přesné datum, kdy je možné, že ke kolizi mezi ním a naší planetou skutečně dojde.

NASA od roku 1999 pozoruje asteroid Bennu, respektive planetku z Apollonovy skupiny známou jako 101955 Bennu, která je zařazena na seznam potenciálních hrozeb pro naši planetu. Odborníci z NASA byli schopni poměrně rychle spočítat, že je Bennu na kolizní trajektorii se Zemí, což by s ohledem na velikost popisovaného asteroidu mohl být problém.

Dopad by byl drtivý

Jeho průměr totiž činí 490 metrů, takže by v případě zachování svých aktuálních rozměrů dopadl na Zemi silou přibližně 1 200 megatun TNT, což odpovídá například 12násobku síly termonukleární pumy Car-bomba, tedy nejsilnější zbrani v historii lidstva, která kdy byla odpálena. Ještě lepší kontext pak nabízí odhad souhrnné síly všech jaderných zbraní na světě, která činí přibližně 1 460 megatun TNT.

Dost ale strašení. Dopad na Zemi by byl pochopitelně ovlivněn mnoha faktory. Včetně důležitého průletu atmosférou, který vyvolá obrovské tření a asteroid Bennu by nepochybně o část své hmotnosti přišel. I tak ale k nárazu dojít může a NASA díky programu OSIRIS-REx neustále zpřesňuje své odhady. Ty zprvu jen vágně označovaly za možné okno srážky rozmezí let 2021–⁠2300, po více než dvouletém zkoumání asteroidu pomocí zmiňované sondy OSIRIS-REx však NASA přichází s konkrétním datem, které považuje za nejrizikovější. Jde o úterý 24. září 2182, které z výsledků studie vzešlo jako den, během něhož může při pravděpodobnosti 1 : 2 700 dojít ke srážce. Pravděpodobnost, že ke srážce dojde kdykoliv do roku 2300, je pak vyjádřena jako 1 : 1 750.

Způsob výpočtu označuje vedoucí studie Davide Farnocchia jako nejpřesnější v historii NASA, čímž podtrhuje význam OSIRIS-REx a podobných programů. Sonda se totiž pohybovala v těsné blízkosti asteroidu značnou dobu, během které dokonce přistála na povrchu, odkud odebrala vzorky pro další studii na Zemi. Následný výpočet finální trajektorie pak vzal v potaz i sílu, kterou sonda vyvinula při svém startu z povrchu, což byl ale ve skutečnosti jen jeden z mála faktorů, které brala NASA v potaz.

Výpočet trajektorie ovlivňuje řada faktorů

Velkou roli sehrává například Slunce zahřívající stranu asteroidu, která však po rotaci na odvrácené straně chladne a uvolňuje infračervenou energii schopnou nepatrně trajektorii ovlivnit. Bennu je rovněž aktivním asteroidem, který emituje malé, přibližně 10centimetrové úlomky, a i ty mohou dráhu letu ovlivňovat. Nemluvě pak o gravitaci větších těles, kolem kterých Bennu prolétá, případně solárním větru nebo planetárnímu prachu.

Pokud ke srážce asteroidu se Zemí skutečně dojde, naplní se tak přibližně 100 000letá pravděpodobnost a Bennu po sobě může zanechat až 7kilometrový kráter. Opět ale není brána v potaz ztráta hmotnosti při průletu atmosférou, která závisí nejen na velikosti objektu, ale také jeho složení a pochopitelně hustotě, což bude předmětem dalšího zkoumání, až OSIRIS-REx dorazí zpět na Zemi.