Jsou na železnici zatáčky, anebo oblouky? Modrá armáda má jasno, ostatní však mnohdy tápou

Možná vás překvapí, že zatáčka vlastně není odborný termín. Čeština sice běžně považuje zatáčku za zakřivený úsek cesty, z pohledu dopravního stavitelství se však při jízdě autem (o vlaku nebo tramvaji ani nemluvě) neblížíte k zatáčce, ale ke směrovému oblouku. Zatáčka je tak vlastně jen hovorovým označením, v případě vlaku dokonce nesprávným, pro oblouk.

Aby toho nebylo málo, pracují dopravní stavitelé ještě s pojmem přechodnice, což je část dráhy umožňující plynulý přechod mezi přímkou a obloukem. Při jízdě autem jde o tu část dráhy, během níž otáčíte volantem. Od chvíle, kdy volant „zafixujete“ v určité poloze, pohybujete se už po oblouku.

Rekordní oblouky

Nejostřejší železniční oblouk o poloměru pouhých 75 metrů se na našem území nachází mezi stanicemi Třemešná a Liptaň na úzkorozchodné trati z Třemešné do Osoblahy. Prudký oblouk vznikl potřebou vyhnout se pozemkům, jejichž majitel se stavbou železnice v roce 1898 nesouhlasil.

V Británii byste nicméně našli oblouk o poloměru 50 metrů, na němž byla z důvodu bezpečnosti omezena rychlost na 8 km/h. Takzvaný Gothamský oblouk, který leží na trati ve vápencové pahorkatině v anglickém Derbyshire, je ale už od roku 1967 mimo provoz.

Asi nepřekvapí, že poloměry oblouků se s rostoucí rychlostí vlaků úměrně zvyšují. U železničních tratí stavěných na rychlost 200 km/h se už za minimální poloměr oblouku považuje 3 500 metrů, v obtížných podmínkách to může být 2 800 metrů.

Pendolino v oblouku

Průjezd obloukem má svá pravidla, co ale nejvíc zajímá cestující ve vlaku, je rychlost a současně komfort jízdy. Snaha o zvyšování rychlosti na stávajících tratích vedla ke konstrukci několika typů vozidel s naklápěcí vozovou skříní, z nichž nejznámější je asi Pendolino.

Jeho konstrukce umožňuje projet obloukem o 30 % vyšší rychlostí, a přitom eliminovat účinek odstředivého zrychlení na cestující. Silový účinek Pendolina na kolej ale odstranit nejde, naopak v příčném směru vzroste až na 2,5násobek.

ZDROJ: Science Direct