Vlak ohnivým peklem: Srážka u Vrbna pod Pradědem byla jednou z největších železničních katastrof v historii Evropy

Události z Vrbna pod Pradědem překonávají i neštěstí ve Studénce z roku 2008 (na fotografii) Zdroj: profimedia.cz

Nehoda, která se v roce 1961 stala na jedné z regionálních tratí z Karlovic, je dodnes jedním z nejhorších železničních neštěstí u nás, a dokonce i v Evropě.

Železniční neštěstí, které se stalo 27. srpna 1961 na málo frekventované trati mezi Karlovicemi a Vrbnem pod Pradědem, je jedním z nejděsivějších, které naše republika pamatuje. Zemřelo při něm 18 lidí a mnozí z nich i naprosto hrozivou a bolestivou smrtí; za to ovšem mohla obrovská smůla a souhra nešťastných okolností.

Vlaková nehoda (ilustrační foto) Zdroj: iStock

Prázdný vagon paradoxně způsobil největší neštěstí

Bylo těsně před polednem. Na nádraží ve Vrbně se zrovna posouvaly vagony. Jak přesně se stalo, že jich několik začalo kvůli sklonu trati z nádraží nekontrolovatelně ujíždět, je těžké říct. Jisté je, že je nešlo zastavit. Byly totiž všechny plně naložené kládami, až na ten první v řadě. A právě to paradoxně způsobilo strašlivý rozsah neštěstí.

Vagony se totiž před Karlovicemi srazily s protijedoucím motorovým osobním vlakem. Náraz to byl samozřejmě naprosto ničivý. První vagon byl prázdný a kvůli své lehkosti byl vymrštěn do vzduchu a zabořil se přímo do prvního motorového vozu osobního vlaku. Projel jím jako nůž máslem.

Vlaková nehoda (ilustrační foto) Zdroj: iStock

Zranění uhořeli

Lidé v motorovém voze byli samozřejmě zranění; vyskočit se z něj ale povedlo jen strojvedoucímu a vlakvedoucímu. Kromě toho ještě při nárazu vypadl z okna jeden cestující, který paradoxně jen díky tomu zřejmě přežil. Nárazem se totiž protrhla palivová nádrž a nafta se rozstříkla po celém poškozeném voze. Všechno se náhle ocitlo v plamenech.

Strojvedoucí s vlakvedoucím toho nemohli mnoho dělat; spěchali rychle od soupravy odpojit přívěsný vůz, v němž bylo 25 cestujících, a spolu s těmi, kdo se při nárazu nezranili, jej odtlačili do bezpečné vzdálenosti od ohnivého pekla, které se na trati rozpoutalo. Pro lidi v prvním voze ale nemohli nic udělat. Přestože těsně po nárazu nebyla většina z nich mrtvá a byli jen zranění, nemohli se z vlaku dostat ven a uhořeli. O život tehdy přišlo 18 lidí z prvního vozu a jeden člověk z vozu druhého; ten zemřel na následky svých zranění později v nemocnici. Škoda byla vyčíslena na 80 000 Kčs, z neštěstí se dochovaly jen dvě fotografie.