Filmy nám lžou, mozek má za života bizarní konzistenci a po smrti se změní. Čím každého překvapí?

Zajímavý vědecký poznatek ohledně mozku sice není zcela zásadní a převratný, zato je ale rozhodně fascinující. Je logické, že naprostá většina odborníků tento úchvatný orgán mohla podrobně prozkoumat až po smrti člověka, kterému patřil.

Lidský mozek je plný záhad čekajících na odhalení a jak se ukázalo, vůbec nemusí jít jen o to, co se v něm děje. Vědci v novém výzkumu dokázali, jak neskutečně křehký tenhle zásadní orgán je: Dokud jsme naživu, je náš mozek podle všeho jen želé, které se rozdrolí desetkrát snáz než polystyren. No není věda zábavná?

Mozek je jen křehké želé

Odborníkům se povedlo tuhle zvláštní vlastnost našich mozků objevit díky pokročilým zobrazovacím technikám, které předali umělé inteligenci. Právě díky algoritmům strojového učení pak dokázali prozkoumat živý mozek tak důkladně jako nikdy předtím. Jeho křehkost je přitom devastující. Představte si hodně vodové želé, které se rozpadá i kvůli své vlastní váze. A přestože je v hlavě držen okolními tkáněmi, v lebce se nám hýbe, kdykoli se pohneme my. S tím, že mozek nenajdou ve stejné pozici, pokud pacient leží v jiné poloze, koneckonců počítají i neurochirurgové během operací.

Slizovitá konzistence mozku taky není pro vědce nijak překvapivá, jeho křehkost ale ano, protože po smrti se tohle celkem zásadně mění. Mozek totiž vychladne a díky změně teploty maličko ztuhne. Samozřejmě to ale není zas tak markantní rozdíl. I proto, pokud chtějí lékaři či vědci s lidským mozkem dále manipulovat, musejí použít formaldehyd a jiné konzervační prostředky. Filmová představa o krásně tuhoučkém mozku v otevřené hlavě je tudíž značně utopická a... no ano, hollywoodská.

Zdroj: Journal of the Royal Society

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský