26. prosince 2022 06:00

Obávaný škrtič dokáže i bolestivě kousnout. Podívejte se, jak se člověk musí mít na pozoru

Titanoboa: Megahad minulosti (1/2) – Obrana krajty

Krajta barmská patří mezi obávané škrtiče dorůstající i několika metrů. Velikost však není to jediné, co je na šupinatém predátorovi impozantní. Ačkoli by jeho obranný mechanismus někdo mohl brát za známku slabosti, jde o promyšlenou taktiku.

Za sto milionů let se díky evoluci na planetě vyvinulo mnoho rozmanitých druhů hadů. Někteří z nich byli obdařeni silným toxickým jedem a tesáky ostrými jako břitva, jiní k zabíjení jed nepotřebují vůbec a svou vyhlídnutou kořist usmrtí hrubou silou v podobě zardoušením. To je i případ obávaného škrtiče, krajty tmavé (Python bivitatus), známé též jako krajta barmská, jež je jedním z největších škrtičů na světě.

Impozantní predátor dorůstá ve volné přírodě až pěti metrů a disponuje hned několika působivými vlastnostmi, které z něj právem dělají krále nejen na souši, ale i ve vodě. Právě tu ke svému životu nevyhnutelně potřebuje, kvůli čemuž se zdržuje převážně v bažinách, říčních údolích či podmáčených lesních porostech. Na jedno nadechnutí vydrží krajty v ponoru až 30 minut, než se vynoří zpět na hladinu a odplazí se na souš.

Krajta tmavá je dravec gentleman

Mladí nejedovatí škrtiči se živí především menšími savci a ptáky, jakmile však dospějí, troufnou si i na větší kořist jako je jelen či prase. V přírodě neplatí za agresivní a výbojné lovce, jejich trpělivá lovící technika „zůstaň a počkej“ se jim u nic netušících obětí vyplácí. Krajty tmavé zabíjejí hrubým sevřením, zakousnutím tesáky a pomalým obmotáním okolo omdlévajícího těla zvířete. Díky velmi pružné kůži pod spodní čelistí dokáže plaz pozřít vcelku bez rozžvýkání i opravdu velkou kořist.

Před krajtou barmskou tak není zcela v bezpečí ani člověk, ačkoli i ten může být hadovi predátorem, jak můžete vidět v dokumentu Titanoboa: Megahad minulosti na Prima ZOOM. V případě obrany před domnělým nepřítelem had instinktivně vypustí pižmo a vyprázdní obsah svých střev, čímž dá útočníkovi možnost včas se vzdát a nepouštět se do často předem prohraného boje. Na rozdíl od jiných agresivních plazů totiž krajta tmavá nestojí o zbytečný souboj a v přírodě platí za spíše plachého dravce.

Zdroj: Live Science, National Geographic

Tamara Fränzlová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský