Obávaný škrtič dokáže i bolestivě kousnout. Podívejte se, jak se člověk musí mít na pozoru
Titanoboa: Megahad minulosti (1/2) – Obrana krajty
Krajta barmská patří mezi obávané škrtiče dorůstající i několika metrů. Velikost však není to jediné, co je na šupinatém predátorovi impozantní. Ačkoli by jeho obranný mechanismus někdo mohl brát za známku slabosti, jde o promyšlenou taktiku.
Za sto milionů let se díky evoluci na planetě vyvinulo mnoho rozmanitých druhů hadů. Někteří z nich byli obdařeni silným toxickým jedem a tesáky ostrými jako břitva, jiní k zabíjení jed nepotřebují vůbec a svou vyhlídnutou kořist usmrtí hrubou silou v podobě zardoušením. To je i případ obávaného škrtiče, krajty tmavé (Python bivitatus), známé též jako krajta barmská, jež je jedním z největších škrtičů na světě.
Impozantní predátor dorůstá ve volné přírodě až pěti metrů a disponuje hned několika působivými vlastnostmi, které z něj právem dělají krále nejen na souši, ale i ve vodě. Právě tu ke svému životu nevyhnutelně potřebuje, kvůli čemuž se zdržuje převážně v bažinách, říčních údolích či podmáčených lesních porostech. Na jedno nadechnutí vydrží krajty v ponoru až 30 minut, než se vynoří zpět na hladinu a odplazí se na souš.
Díky zbarvení je krajta tmavá skvělá v maskování Zdroj: iStock
Obávaného škrtiče najdeme i na stromech Zdroj: iStock
Dorůstá délky až pěti metrů Zdroj: iStock
Krajta se do kořisti zahryzne a obmotá ji Zdroj: iStock
Místo jedu používá krajta hrubou sílou Zdroj: iStock
Díky pružné kůži pozře vše od malých savců až po velká zvířata Zdroj: iStock
Díky zbarvení je krajta tmavá skvělá v maskování Zdroj: iStock
Obávaného škrtiče najdeme i na stromech Zdroj: iStock
Dorůstá délky až pěti metrů Zdroj: iStock
Krajta se do kořisti zahryzne a obmotá ji Zdroj: iStock
Místo jedu používá krajta hrubou sílou Zdroj: iStock
Díky pružné kůži pozře vše od malých savců až po velká zvířata Zdroj: iStock
Krajta tmavá je dravec gentleman
Mladí nejedovatí škrtiči se živí především menšími savci a ptáky, jakmile však dospějí, troufnou si i na větší kořist jako je jelen či prase. V přírodě neplatí za agresivní a výbojné lovce, jejich trpělivá lovící technika „zůstaň a počkej“ se jim u nic netušících obětí vyplácí. Krajty tmavé zabíjejí hrubým sevřením, zakousnutím tesáky a pomalým obmotáním okolo omdlévajícího těla zvířete. Díky velmi pružné kůži pod spodní čelistí dokáže plaz pozřít vcelku bez rozžvýkání i opravdu velkou kořist.
Před krajtou barmskou tak není zcela v bezpečí ani člověk, ačkoli i ten může být hadovi predátorem, jak můžete vidět v dokumentu Titanoboa: Megahad minulosti na Prima ZOOM. V případě obrany před domnělým nepřítelem had instinktivně vypustí pižmo a vyprázdní obsah svých střev, čímž dá útočníkovi možnost včas se vzdát a nepouštět se do často předem prohraného boje. Na rozdíl od jiných agresivních plazů totiž krajta tmavá nestojí o zbytečný souboj a v přírodě platí za spíše plachého dravce.
Zdroj: Live Science, National Geographic
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
