Pomsta za 11. září se nepovedla, desítky tisíc vojáků spáchaly kvůli válce sebevraždu. Kolik Američanů padlo v boji?

Dramatické dopolední hodiny 11. září 2001 přinesly na několika místech východního pobřeží USA smrt 2 977 lidem. Postaralo se o to 19 mužů pocházejících z opačného konce světa, kteří proměnili čtyři unesená dopravní letadla v řízené střely. Bílý dům zareagoval ještě týž den. „Nebudeme rozlišovat mezi teroristy, kteří spáchali tyto činy, a těmi, kdo je ukrývají,“ naznačil prezident George W. Bush ve večerním proslovu k Američanům další postup. Nikdo nemohl tušit, kolika lidem jeho slova v následujících 20 letech obrátí život naruby.

Směr Afghánistán

Už několik dnů po útocích z 11. září měly americké tajné služby jasno: teroristé pocházeli ze Saúdské Arábie, ale také z Egypta a Spojených arabských emirátů a byli členy militantní islamistické organizace al-Káida vedené bohatým saúdskoarabským podnikatelem Usámou bin Ládinem. Ten sledoval hroutící se věže Světového obchodního centra i požár v Pentagonu v televizi ve svém bezpečném úkrytu v Afghánistánu.

O necelý měsíc později 7. října 2001 Spojené státy v duchu Bushových slov vyhlásily Afghánistánu válku, která bez pěti týdnů trvala celých 20 let. Tehdy se to jevilo jako geniální způsob, jak pomstít 11. září a potrestat neuchopitelnou al-Káidu. Rok a půl poté už si ale na základě vykonstruovaných obvinění americké a britské tanky razily cestu iráckou pouští směrem na Bagdád. Další válka s terorismem, anebo stále ještě pomsta za 11. září?

Když Američané 31. srpna 2021 Afghánistán opouštěli, byl už bin Ládin více jak 10 let po smrti. Život největšího nepřítele USA ukončila 1. května 2011 jednotka Navy SEALS vyslaná prezidentem Barackem Obamou. Hornatý stát se octnul v naprostém chaosu, když Spojenými státy podporovanou, vybavenou a vycvičenou afghánskou vládu smetlo během několika dnů radikální hnutí původně studentů koranických škol Tálibán (tálib znamená arabsky student).

Díky nepromyšlenému odchodu USA z Afghánistánu padly Tálibánu do rukou nejmodernější americké zbraně a vybavení v hodnotě 82 miliard dolarů. To ale zdaleka nebyla jediná cena, kterou musela Amerika za 20 let své odvetné války zaplatit.

Cena v prestiži

Jestliže stál krátce po útocích 11. září 2001 především západní svět na straně USA, o dva roky později už tomu bylo jinak. Americká vláda obvinila režim Saddáma Husajna z nedovoleného držení jaderných zbraní a tlačila na Radu bezpečnosti OSN, aby rezolucí posvětila vpád amerických, britských a dalších spojeneckých vojsk do Iráku. Když 20. března 2003 bez ohledu na stanovisko OSN vypukla válka, zaplavila islámský svět vlna odporu a antipatií vůči Spojeným státům a všem, kdo stáli na jejich straně.

V Iráku se nikdy žádné zbraně hromadného ničení nenašly, zato vyplavaly na povrch ne zcela čisté praktiky amerických zpravodajců, kteří na členy Rady bezpečnosti sbírali kompromitující materiály. Velmi dobře tuto zápletku zpracoval thriller Státní tajemství od Gavina Hooda.

Cena v dolarech

Výši přímých nákladů na válku v Iráku a Afghánistánu odhaduje americká tisková agentura Associated Press na 2 biliony dolarů. Tím to ale zdaleka nekončí. Protože jde o zapůjčené peníze, které současná i následující vlády USA budou postupně splácet, musíme k této částce připočíst ještě 6,5 bilionu dolarů na úrocích k roku 2050. Administrativa se také zavázala pokrýt léčení, kompenzace za zdravotní postižení, pohřebné a další platby zhruba čtyřem milionům veteránů obou válek. Tyto výdaje budou kulminovat po roce 2048 a půjde odhadem o další 2 biliony dolarů.

Cena v lidských životech

Co se dá ale penězi vyjádřit jen velmi obtížně, jsou oběti na lidských životech. Z pohledu amerických ozbrojených sil sice nebyly války v Iráku a Afghánistánu zdaleka tak krvavé jako konflikt ve Vietnamu, kde zahynulo nebo beze stopy zmizelo 58 200 Američanů. I přesto je ale bilance zdrcující.

Spojené státy do léta 2021 ztratily v Afghánistánu, Iráku a Sýrii 7 057 příslušníků ozbrojených sil a přes 8 000 kontraktorů, z toho jen v Afghánistánu to bylo 2 455 vojáků. Podle Watsonova institutu (Brownova univerzita), který tato data dlouhodobě sleduje, je však alarmují i další číslo – více jak 30 100 příslušníků ozbrojených sil a veteránů válek po 11. září spáchalo sebevraždu.

V bojích, při nehodách a v důsledku teroristických útoků zároveň zahynulo přibližně 177 000 uniformovaných Afghánců, Pákistánců, Iráčanů a Syřanů, tedy spojenců USA. Počty civilních obětí dvacetileté „války s terorismem“ v Afghánistánu překročily 71 000 a v Iráku se odhadují až na 207 000.

#NeverForget SSG Ryan C. Knauss, 23, of Corryton, Tenn., who died Aug. 26 from wounds sustained during the attack at the Hamid Karzai International Airport in Kabul, Afghanistan. pic.twitter.com/20yCkuJdHu

— #NeverForget our troops. 🇺🇸 (@willo1246) September 3, 2021

Poslední oběť?

A ještě krátký dovětek. Když 26. srpna 2021 odpálil v davu lidí snažících se protlačit na kábulské letiště sebevražedný atentátník bombu, bylo mezi mnoha oběťmi i 13 amerických vojáků. Jeden z nich – 23letý rotný Ryan C. Knauss – byl vážně zraněn a později následkům zranění podlehl. Stal se tak oficiálně posledním americkým vojákem, který v Afghánistánu zahynul. Na účet za 11. září 2001 tak byla připsána – doufejme – poslední smutná položka…