Jak 11. září proměnilo mileniály? A co má společného s atentátem na Kennedyho nebo útokem na Pearl Harbor?

Často se připomíná, že si většina lidí pamatuje, kde byla a co dělala během útoků 11. září. Podle průzkumu provedeného deset let po tragédii si tuto vzpomínku dovedlo vybavit až 97 procent Američanů starších osmi let; tedy i tehdejší malé děti. V rámci americké historie 20. století se hovoří pouze o dvou srovnatelně zásadních jednorázových událostech: atentátu na prezidenta Kennedyho v roce 1963 a japonském útoku na Pearl Harbor roku 1941. Jak tragédie pádu dvojčat ovlivnila celou generaci Y (tedy mileniálů), která vyrůstala v jejím stínu?

Generace 11. září

Výzkumníci z Michiganské univerzity provedli v roce 2016 výzkum, v němž srovnávali kolektivní paměť těch, kteří zažili útoky 11. září a na základě srovnání se vzpomínkami na vietnamskou válku vyvodili několik závěrů. Především zmiňovali koncept kritické periody, v češtině využívaný hlavně v souvislosti s vývojovými vadami v těhotenství či specifickými obdobími v dětství, během nichž je mozek citlivější k určitým podnětům – proto je třeba velmi obtížné naučit se řeč či sociální schopnosti, pokud si dítě neosvojilo základy těchto dovedností během předškolního věku.

Flying home to NYC in 1997. I miss the NYC of the 90's and not the post 9/11 NYC. #September11 #September pic.twitter.com/xWMTKVZxhX

— DJ John Bata (@JohnArtist14) September 4, 2021

Z hlediska definice generací je kritické období mezi 10. a 30. rokem věku. Tehdy je dospívající člověk nejnáchylnější k budování povědomí o svém sociálním prostředí. Mladší děti si ještě plně neuvědomují reálie, v nichž žijí, a dospělí starší 30 let už zase mívají dostatek zkušeností na to, aby na ně společenské změny nedolehly plnou silou. Teroristické útoky na Světové obchodní centrum jsou (minimálně v zámoří) událostí, jež definuje generaci mileniálů. Tak totiž bývají označováni lidé narození zhruba od začátku 80. let do poloviny 90. let – většina se jich tedy v roce 2001 nacházela ve zmíněném kritickém věku. Průzkum z roku 2009 potvrdil útoky 11. září jako nejvlivnější okamžik z hlediska utváření hodnot mladé generace a jejích očekávání ohledně budoucnosti.

Pochopení budoucnosti

Generace Z, jež na mileniály navazuje, už pád dvojčat zažila ve velmi útlém věku nebo dokonce zprostředkovaně, a tak na ně tragédie neměla tak silný emoční dopad. Nejde přitom jen o zážitek onoho osudného dne – následná americká válka proti terorismu proměnila spoustu zvyklostí po celém světě, a to zdaleka ne pouze v letecké dopravě. Téměř ze dne na den jsme se všichni ocitli v obklopení strachem, nejistotě ohledně budoucnosti celosvětové politiky a v nepřehledném boji s neviditelným nepřítelem.

Each generation has been shaped by a set of major events. Millennials had to experience September 11 while baby boomers experienced JFK’s assassination, moon landing, and civil rights movement. This infographic from Visual Capitalist takes a look at thehttps://t.co/WeJ149EbVE pic.twitter.com/GU6Q1YN0UI

— Accomplish With Spadaro (@SpadaroWith) May 17, 2021

Konflikty v Afghánistánu, Iráku, islamofobie, radikalizace na obou stranách politického spektra – s těmito všemi globálními změnami se musela generace mileniálů vyrovnávat. A jejich následníci, tedy generace Z, z těchto základů nadále vyrůstají – a tento vývoj bude také podstatné sledovat, neboť tato kohorta se nedávno stala globálně nejpočetnější generací. Podle všeho se navíc její definující událostí stane pandemie COVID-19…