Vražda Pavlíka Morozova: Kontroverzní udavač zůstává symbolem sovětské propagandy
Pavel Trofimovič Morozov se narodil 14. listopadu 1918 ve vesničce Gerasimovka v Tobolské oblasti do nepříliš bohaté rodiny. Ačkoliv jeho jméno už dnešní školáci prakticky neznají, za minulého režimu tomu bylo naopak.
Malého Pavku znal každý, protože se Sovětský svaz postaral o to, aby jej vykreslil jako prototyp hrdiny a následně mučedníka. Pavlík Morozov byl ve své škole zakládajícím členem Mladých pionýrů a údajně byl také velkým stoupencem kolektivizace a jeho myšlenky šly proti těm, kterými se víceméně tajně oháněl jeho otec, předseda tamějšího sovětu.
Kdo byl Pavlík Morozov?
Jeho otec byl kritikem násilného združstevňování a s přáteli falšoval dokumenty a podporoval kulaky. Problém pro otce představoval stalinistický režim, který si třídu svobodných bohatých rolníků vybral za cíl kompletní eliminace, a proto jakékoliv počínání mimo zemědělská družstva bylo bezpodmínečně trestáno. Pavlík byl ovšem dle propagandy svědomitým pionýrem a dokonalým sovětským občanem, takže neváhal svého otce udat úřadům. Ty si pro pro něj skutečně došly, uvěznily ho v gulagu a následně popravily. Pavlíkovi to ale neprošlo u rodiny a obyvatel vesnice, kteří ho zavraždili. Tím Sověti umocnili chlapcův mučednický status a předhodili příběh dětem coby dokonalou ukázku oddanosti socialismu.
K vraždě Pavla Trofimoviče mělo dojít 3. září 1932, tedy v jeho 13 letech. Těmi nejznámějšími prameny byli spisovatelé Ščipačev a Gubarev. Podle nich se měl Pavlík vydat se svým bratrem Fjodorem do lesa, odkud se již nevrátili. O čtyři dny později je našel soused Dmitrij Šatrakov zavražděné.
Mohlo by vás zajímat: Sověti Karlovy Vary v roce 1945 neosvobodili. Američané použili vychytralý trik
Sověti ve vykonstruovaném procesu měli obvinit matku obou chlapců i jejich prarodiče a spolu s nimi i otce, který už však byl uvězněn v gulagu. Rodiče chlapců byli zastřeleni, prarodiče uvězněni, což se ale vzhledem k jejich pokročilému věku v podstatě znamenalo rozsudek smrti. Z Pavlíka se nicméně stal hrdina, jenž umřel pro pravdu.
Vrchol propagandy Sovětů
Pavlíkův případ pak byl umně využit jako ospravedlnění zásahů proti kulakům a ke tvrdé kolektivizaci, bez ohledu na to, zda stál na skutečných základech, nebo šlo jen o smyšlenku režimu. Na konci 80. let se totiž objevily údajné tajné spisy, které na světlo vynesla Gorbačovova garnitura. Pavlík Morozov byl obratem sovětským nepřítelem.
Spisovatel Jurij Družnikov chtěl zbořit sovětský mýtus a přišel s teorií, že Pavlíka nezabili rozhořčení vesničané, nebo dokonce členové rodiny, ale zabiják sovětské tajné policie OGPU Spiridon Kartašov. Důvodem byla snaha uměle vytvořit mučedníka přesně k těm důvodům, které jsou popsány výše. Pravdu se však s největší pravděpodobností nikdy nedozvíme. Svědci jsou totiž mrtví a jakékoli důkazy jsou buď nevěrohodné, případně dokonce zfalšované.
Pavlíkův příběh přesto ovlivnil několik generací a šířil propagandu, kterou má dodnes řada lidí v paměti.
Zdroj: Vitalij Gubarev: Pavlík Morozov / Ústav pro českou literaturu