Jak dnes vypadá byt v ruském paneláku? Detailní prohlídka zaujme nejen sovětskými tapetami

Obyvatel sídliště ve městě Engels byl tak hodný, že internetové diváky pozval na prohlídku svého panelového bytu. Panelák byl postavený v roce 1981 ve městě Engels pojmenovaném po německém teoretikovi komunismu. Pojďte si prohlédnout byt, v němž se zastavil čas:

Přečtěte si také: 7 faktů o panelácích a sídlištích. Které jsou nejvyšší, nejstarší a nejnebezpečnější?

Dvousettisícové město Engels, které se do roku 1931 jmenovalo Pokrovsk, byste našli na břehu Volhy přímo naproti Saratovu. Kdysi to bylo středisko povolžských Němců a dodnes se zde k německé národnosti hlásí kolem 20 000 lidí. Pouhých pět kilometrů od města leží jedna z největších leteckých základen na světě Engels-2, na níž jsou zaparkované strategické bombardéry Tu-160 a Tu-95 MS s jadernými zbraněmi na palubě.

Chruščovka bez výtahu

I panelové domy prošly v Sovětském svazu vývojem. Na počátku 60. let se rozšířily levné železobetonové, případně cihlové tří až pětipatrové domy K-7 nazývané podle generálního tajemníka Nikity Chruščova „chruščovka“. Neměly výtahy ani sklepy a sehraná parta stavařů zvládla postavit panelový dům za 12 dnů.

V následujícím období zhruba od 70. do 80. let se stavěly vylepšené verze známé jako „brežněvka“, opět podle generálního tajemníka, kterým byl v té době Leonid Brežněv. Byly zpravidla osmipatrové (přízemí + osm pater) a tudíž měly i výtah. Brežněvky se dělily na nejméně 40 variant, dům na videu z Engelsu patří k takzvanému leningradskému typu.

Přečtěte si také: Celé město žije v jednom domě: Panelák na Aljašce má i vlastní nemocnici a kostel

Panelové domy sdružené do rozlehlých sídlišť se budovaly v celém východním bloku a dodnes v nich bydlí velká část populace střední a východní Evropy. V Maďarsku žilo v roce 2011 v panelových domech 1,74 milionu obyvatel, v Polsku dokonce kolem deseti milionů (2019). V České republice bylo od 50. let minulého století do roku 1995 postaveno kolem 80 000 panelových domů s 1,2 milionem bytů, v nichž dnes žijí asi tři miliony obyvatel.

Zdroj: Russia Beyond, Architectural Histories