Rusové dokončili „ponorku soudného dne“. Její unikátní torpéda děsí Američany ve snech

Kýl ponorky Belgorod (K-329) byl položen už v červenci 1992, přičemž mělo jít původně o další jednotku Projektu 949A (v kódu NATO třída Oscar II) vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu. Konstrukční plány byly ale později přepracovány na loď pro speciální operace schopnou nést bezpilotní podmořské prostředky.

Rozestavěná loď kvůli tomu byla v prosinci 2012 přebudována, ale kvůli kritickému nedostatku financí se stavba táhla až do roku 2019. Od té doby probíhaly dokončovací práce a plavební testy, obojí ovlivněné pandemií koronaviru.

Flotila ponorek v jednom

Nová ponorka, kterou Moskva označuje za první ruskou ponorku páté generace, je v mnoha ohledech rekordní. Se svými 185 metry (podle jiných zdrojů 178 metrů) je Belgorod delší než americké jaderné ponorky třídy Ohio nesoucími balistické rakety (171 metrů). Podstatné na této ponorce ale nejsou ani rozměry, ani výkon dvou vodou chlazených jaderných reaktorů dodávajících 190MW turbínám dost energie, aby Belgorod mohl plout na hladině rychlostí 59 km/h. Podstatná je její atypická výbava.

Belgorod still the most mysterious submarine right now. Hold the title as the biggest in the world right now pic.twitter.com/mUu50MNV3F

— ひこうき (@Avionalytics) July 3, 2021

Belgorod je v prvé řadě na spodku trupu vybaven dokem pro další, mnohem menší jadernou ponorku, kterou je Lošarik (Projekt 10831). Ruské námořnictvo ji využívá ke speciálním operacím, jakými je například záchrana posádek potopených plavidel. Lošarik je něco přes 60 metrů dlouhý, jeho posádku tvoří 25 mužů a potopit se může až 2500 metrů hluboko. Do povědomí se Lošarik dostal 11. července 2019, kdy na něm vypukl požár. Ponorka byla v tu chvíli v hloubce 300 metrů a i když posádka oheň zvládla vlastními silami, 14 jejích členů včetně kapitána zahynulo.

Kromě Lošariku může ale Belgorod nést i další menší jadernou ponorku třídy Paltus (Projekt 1851.1) o délce 30 metrů, která je schopná ponoru do hloubky 1200 metrů. Belgorod může vypustit i záchrannou ponorku Bester (18270), která se v srpnu 2000 proslavila neschopností zachránit ze stometrové hloubky posádku potopené ponorky Kursk.

***BREAKING***

Russian Navy submarine Belgorod, the largest sub built for 40 years and second only to the famous TYPHOON class (ref https://t.co/upHZRD6QuK) was commissioned today

Now in service with #Russian Navy

This will be armed with Poseidon and also spy subs. pic.twitter.com/xHBd2fX5zP

— H I Sutton (@CovertShores) July 8, 2022

Hrozba Poseidonu

Největším trumfem Belgorodu jsou ale bezpochyby torpéda Poseidon (Status-6). V podstatě se jedná o plně automatické bezpilotní miniponorky poháněné jaderným reaktorem s odhadovaným výkonem 15 MW. Torpéda vybavená jadernou nebo konvenční náloží mohou plout rychlostí až 185 km/h v maximální hloubce 1000 metrů a mají de facto neomezený rádius. Jakmile je Belgorod vypustí, mohou celé měsíce křižovat světovými oceány a čekat na povel k útoku.

Ten by mohl vypadat tak, že torpédo pohybující se v blízkosti dna odpálením jaderných hlavic u pobřeží Spojených států vyvolá jadernou tsunami, která učiní rozsáhlé části pobřeží na desítky let neobyvatelnými. Podle amerických představitelů představují 20 metrů dlouhá a 2 metry široká torpéda úplně novou hrozbu, na níž bude muset Washington najít odpověď.

Na druhou stranu Poseidony stejně jako samotná ponorka Belgorod jsou stále ve stádiu testování a podle Hanse Kirstensena, který řídí Projekt jaderných informací při Federaci amerických vědců (FAS), nebudou schopny nasazení dřív než v roce 2027. A pokud vezmeme v potaz chabý výkon ruských ozbrojených sil ve válce na Ukrajině, který západní analytici přičítají špatné konstrukci zbraní a korupci uvnitř armády, může se tento termín ještě prodloužit.

ZDROJ: CNN