Zkáza Nanggaly: Jedna z největších ponorkových tragédií měla přes 50 obětí. Katastrofě přitom šlo snadno předejít

Indonéské vojenské námořnictvo začalo 21. dubna 2021 pátrat po ponorce, která se ztratila ve vodách severně od ostrova Bali. Šlo o ponorku německé výroby pojmenovanou KRI Nanggala-402, která se účastnila nácviku torpédování, ale navzdory stanovenému plánu se po skončení testu neozvala a nenahlásila výsledky.

Šéf indonéské armády Hadi Tjahjanto tehdy agentuře Reuters sdělil, že kontakt byl ztracen o půl páté ráno místního času a že bylo po ponorce vyhlášeno pátrání v oblasti ležící přibližně 95 kilometrů od zmiňovaného ostrova. Posádce, zahrnující 49 námořníků, 3 zbraňové specialisty a kapitána Harryho Setyawana, však v té chvíli zbývaly s nejvyšší pravděpodobností pouhé hodiny života.

Božské kopí

Ponorka Nanggala získala své jméno po stejnojmenném božském kopí, kterým vládne hinduistický bůh zmiňovaný v Mahábháratě Prabhu Baladewa. Objednávka byla učiněna 2. dubna 1977 ve společnosti Howaldstwerke-Deutsche Wert z Kielu a její financování bylo kryto z půjčky ve výši 625 milionů dolarů, kterou indonéské vládě poskytla vláda západoněmecká. Přibližně šestina této částky připadla na stavbu ponorky a jejího sesterského plavidla KRI Cakra, jejichž návrh připadl společnosti Ingenieurkontor z Lübecku. Nanggala byla spuštěna na vodu 10. září 1980 a o necelý rok později si ji převzalo Indonéské vojenské námořnictvo k testování v západoněmeckých vodách. Po měsíci pak Nanggala opustila Západní Německo a s 38člennou posádkou vyrazila na cestu do nového domova.

Setahun Lalu, KRI Nanggala Tenggelam di Kawah Misterius https://t.co/A9HIpxOig4

— Solopos (@soloposdotcom) April 20, 2022

V následujících letech se zúčastnila několika námořních cvičení, provedla řadu zpravodajských operací ve vodách kolem Indonésie a sledovala pohyb Mezinárodních sil Timoru v srpnu a říjnu roku 1999 při jejich vylodění v regionu. To už měla ponorka po přestavbě, která proběhla v roce 1989 opět pod dohledem Howaldstwerke, aby po necelých dvou desetiletích služby prošla kompletní přestavbou v Jižní Koreji u společnosti Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering.

Během renovace došlo na výměnu velké části horní konstrukce ponorky a modernizace výzbroje, sonaru, radaru, bojového řízení i pohonných systémů. Díky modernizaci byla Nanggala schopná vypálit čtyři torpéda současně na čtyři různé cíle a odpalovat protilodní střely jako Exocet nebo Harpoon. V roce 2012 však během cvičení zahynuli kvůli neúspěšnému odpálení těchto torpéd tři členové posádky a Nanggala byla odeslána na svou – patrně osudovou – opravu.

Osudné cvičení

Tím se dostáváme do dubna 2021, kdy se Nanggala potopila po dalším cvičném odpálení torpéd, po kterém se posádka nenahlásila námořnímu velitelství. Poslední kontakt s ponorkou proběhl v čase 4.25 hod., kdy měl velící důstojník cvičného úkolového uskupení povolit odpálení torpéda číslo 8. Náčelník štábu indonéského námořnictva Yudo Margono poté oznámil, že Nanggala před ztrátou kontaktu odpálila ostré i cvičné torpédo, od té chvíle už ale žádná komunikace neprobíhala.

Today marks one year since the Indonesian submarine KRI Nanggala (402) went missing. #AusNavy stood ready to assist our fellow mariners in the Indonesian Navy. Today, we pay tribute and remember the courage and sacrifice of the submariners whose lives were lost. #LestWeForget pic.twitter.com/ueMFx7Ezmg

— Royal Australian Navy (@Australian_Navy) April 20, 2022

O pět hodin později bylo plavidlo označené za nezvěstné a pravděpodobně potopené, přičemž už tehdy se pracovalo s verzí, že došlo k výpadku elektrického proudu a poškození podvodního telefonu Nanggaly, což mohlo ztížit nebo zcela znemožnit případnou komunikaci mezi ponorkou a záchrannými plavidly. Největší problém ale tkvěl v tom, že se Nanggala dokázala ponořit jen do hloubky 500 metrů, přičemž nejhlubší oblasti moře kolem Bali sahají až 1 500 metrů pod hladinu.

V případě potopení by to zcela jistě znamenalo narušení celkové integrity ponorky a téměř nulové šance pro posádku, aby vyvázla z ponorky živá. Kalkulovalo se samozřejmě i s kyslíkem, který měl podle výpočtů vystačit do 24. dubna, konkrétně do 3. hodiny ranní, takže i z toho důvodu bylo maximální prioritou ponorku najít a vyzvednout či jinak zachránit její posádku.

Smutný objev

První stopy po ponorce se podařilo objevit 21. dubna kolem 7.00 hod., kdy letecké pátrání odhalilo ropné skvrny na hladině poblíž místa, kde se ponorka pravděpodobně potopila. Indonésie s vidinou zvýšení šance objevení Nanggaly požádala o pomoc vlády Austrálie, Singapuru a Indie, které postupně vyslaly do oblasti další lodě, drony a letouny. Nález ponorky však přišel až o tři dny později, kdy indonéské námořnictvo potvrdilo objevení trosek, včetně části spojené s torpédomety, izolátoru chladicího potrubí, lahve s mazivem na periskopy a modlitebních koberečků.

Wreck of lost 🇮🇩Indonesian submarine KRI Nanggala found in 3 pieces at depth of 838 meters.

Navy hopes hull can be raised for investigation.

H/T @Jatosint pic.twitter.com/1LVDHC7Q3T

— Navy Lookout (@NavyLookout) April 25, 2021

V tu chvíli už bylo téměř jisté, že se ponorka ponořila. Sonar ji následně zaznamenal v hloubce 850 metrů pod hladinou a vizuální potvrzení přišlo vzápětí prostřednictvím hloubkového dronu, přesněji 24. dubna v 9.04 hod. Ponorka rozlomená na tři velké kusy znamenala jediné – ztrátu všech 53 osob na palubě a jednu z největších tragédií indonéského námořnictva.

Co se týče důvodu potopení, neexistuje přesně daný sled událostí. Jako nejpravděpodobnější se ale jeví nabízený výpadek proudu a následné potopení a rozdrcení ponorky tlakem v hloubce kolem 1 kilometru pod hladinou. Ponorka s největší pravděpodobností praskla, protože pokud by mělo dojít k explozi, byla by detekována sonarem. Proč ale jinak spolehlivá a robustní ponorka praskla?

Za vším zřejmě stála výše popisovaná oprava po explozi torpédového ústrojí, kterou měla na svědomí jihokorejská společnost DSME přímo v indonéské státní loděnici. Na špatnou kvalitu odvedených prací si stěžoval například podplukovník Heri Oktavian, který svou frustraci vyjádřil v komunikaci se svou přítelkyní. Nelíbilo se mu rovněž, v jakém intervalu přichází opravy či modernizace ponorek a tvrdil, že je potřeba nastoupit na maximálně 6leté cykly. Nic z toho se ale Nanggaly bohužel netýkalo, za což nakonec zaplatilo životem přes padesát lidí.