Útok dronů na Moskvu zafungoval, nejde však o novou taktiku. S bombardováním velkoměst začaly vzducholodi

Nejde o první nálet dronů, které se dokázaly vyhnout radarům a nepozorovaně překonat velkou vzdálenost. V únoru a dubnu 2023 byly v okolí Moskvy objeveny trosky bezpilotních strojů, které se podobaly dronům UJ-22 Airborne ukrajinské výroby. Na začátku května dokonce dva drony vybuchly nad Kremlem.

Přečtěte si také: Dron precizně hodil granát do poklopu jedoucího ruského tanku. Podívejte se na trefu za 67 milionů korun

Today's drone attack on Moscow as well as the fact that drones were able to reach it is a fail of Russian air defense.

Russian air defense showed clearly that such drones are not an easy target for it, as these systems were not created to detect and destroy targets of this type.… pic.twitter.com/MzokAXIUs5

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) May 30, 2023

Tentokrát ale na Moskvu zaútočilo kolem tří desítek dronů, z nichž většina byla sestřelena ještě v Moskevské oblasti. Podle Petra Hnízdila z Technické fakulty České zemědělské univerzity mělo jít o středně velké drony s rozpětím křídel 4,5–5 metrů schopných nést až 80 kg výbušniny. Potvrdil také, že překonat 450 km, což je nejkratší vzdálenost z Ukrajiny do Moskvy, není problém. „Drony této velikosti se běžně dokážou dostat až na nějakých 800 kilometrů,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj tyto drony létají relativně nízkou rychlostí kolem 120 km/h, což ztěžuje jejich zaměření.

SitRep - 30/05/23 - Dozens of drones in Moscow

An overview of the daily events in the war between Russia and Ukraine. Day 461 with another drone attack, but this time not in Kyiv but in that other capital, Moscow. A taste of Russia's own medicine.

1/X pic.twitter.com/3ZO9E777fJ

— NOELREPORTS 🇪🇺 🇺🇦 (@NOELreports) May 30, 2023

Je na čem pracovat, říká Putin

Drony nebo jejich sestřelené části v Moskvě způsobily drobné škody a lehce zranily několik lidí. Moskvané poprvé mohli pozorovat ruskou protivzdušnou obranu v akci, kdy byl vyhlášen letecký poplach a rakety byly odpalovány přímo z ulic. Podle Vladimira Putina fungovala protivzdušná obrana uspokojivě, i když je na čem pracovat. Ministr obrany Sergej Šojgu označil nálet za teroristickou akci Kyjeva. Ten přitom jen v květnu čelil 17 vzdušným úderům raketami a drony íránské výroby Šahíd.

Moskevský spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just potvrdil, že útoky dronů vyvolávají mezi lidmi nervozitu a obyvatelé Moskvy je považují za začátek větších úderů. Pro kremelskou propagandu pak útoky představují další argumenty usilující o prohloubení nenávisti Rusů k Ukrajincům.

Bombardování metropolí je ve válce obvyklé

Zasáhnout na velkou dálku hlavní město nepřítele bylo možné až s vynálezem vzducholodí a letadel schopných dopravit nad cíl bomby. Větší význam než ztráty na životech a materiální škody měly přitom tyto útoky z hlediska psychologie – cílem bylo narušit morálku obyvatel a poškodit kredit armády a vlády zasažené země.

Za první takový útok můžeme považovat nálet německé vzducholodi Zeppelin LZ.38 na Londýn 31. května 1915. Vzducholoď shodila nejméně 91 zápalných a 28 tříštivých pum a dva ruční granáty, všechny na civilní cíle.

Londýn se stal terčem náletů opět na počátku druhé světové války, když během prvního náletu na vnitřní město 24. srpna 1940 vzplál hlavně East End. Premiér Winston Churchill následující den nařídil odvetou bombardování Berlína. Ten se stal terčem náletu už 7. června 1940, kdy továrnu na severním předměstí německé metropole bombardoval osamocený francouzský bombardér Farman 223.4 Jules Verne se dvěma tunami pum na palubě.

Nad Moskvou se první německé bombardéry objevily přesně měsíc po zahájení plánu Barbarossa, tedy v noci z 21. na 22. července 1941. Sověti ale nezůstali třetí říši nic dlužni a v noci ze 7. na 8. srpna poslali své bombardéry nad Berlín.

Mohlo by vás také zajímat: Rusové proti Putinovi. Na Kreml táhnou partyzáni, do svých řad mají verbovat tisíce lidí

Velkou proslulost si získal troufalý útok 16 amerických bombardérů B-25 Mitchell vedených podplukovníkem Jimmym Doolittlem na Tokio 18. dubna 1942. Odstrojené bombardéry startovaly z letadlové lodi USS Hornet a po shození bomb nad hlavním městem Japonska pokračovaly k čínské pevnině, kde se snažily přistát na území kontrolovaném Čankajškovými nacionalisty. Nálet způsobil mizivé škody, vyvolal ale zděšení u prostých Japonců, neboť byl poprvé za několik tisíc let ohrožen život císaře.

Rakety se objevily teprve před koncem 2. světové války, když se německým inženýrům podařilo sestrojit a úspěšně vyzkoušet nejprve první střelu s plochou dráhou letu V-1 a později také první balistickou raketu V-2. Drony se jako prostředek bombardování měst nepřítele ve větší míře uplatnily až po ruské invazi na Ukrajinu.

Zdroj: CNN, BBC, VHÚ