Bosenská válka byla peklem na Zemi. Odstřelovači stříleli do civilistů včetně dětí
Jugoslávie se rozpadala za cenu lidských životů. Jeden z nejkrvavějších konfliktů poznamenal celé město.
O tom, že během válečných konfliktů nejvíce trpí civilisté, se počátkem devadesátých let přesvědčili obyvatelé Mostaru, města v jižní části Bosny a Hercegoviny. Koncem osmdesátých let se rozpadal nejen Sovětský svaz, ale také socialistická Jugoslávie. Prezident Slobodan Milošević se snažil udržet Jugoslávii za každou cenu a přesvědčil k tomuto úmyslu srbské obyvatelstvo. Situace se vyostřila, když Bosna a Hercegovina vyhlásila v dubnu roku 1992 nezávislost.
Sniper Dragan bojoval na bosenské straně a na civilisty střílet odmítal Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Bosenští bojovníci při úprk Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Lidé se kryjí před útokem srbských odstřelovačů Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Civilista zastřelený odstřelovačem Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Občanská válka na lidi tvrdě dolehla Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vozidlo Organizace spojených národů Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Sniper Dragan bojoval na bosenské straně a na civilisty střílet odmítal Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Bosenští bojovníci při úprk Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Lidé se kryjí před útokem srbských odstřelovačů Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Civilista zastřelený odstřelovačem Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Občanská válka na lidi tvrdě dolehla Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vozidlo Organizace spojených národů Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Rozdělené město
Vypukla občanská válka, jejímž hlavním znakem byly etnické čistky. To znamená masakry civilistů, vypálené domy i celé vesnice a vyhánění obyvatelstva. Jak uvidíte v pořadu Zapomenutá místa na Prima Zoom, hrůzy konfliktu pocítilo i město Mostar. Šlo o multietnické město, v němž žilo 29 % obyvatel chorvatské národnosti, ze 34 % Bosňané a z 19 % Srbové. Současně s vypuknutím války obklíčily město jednotky Jugoslávské lidové armády, proti níž bojovali místní Chorvati, kteří založili Chorvatskou radu obrany.
Čtěte také: Vyšetřovatel zločinů v bývalé Jugoslávii Vladimír Dzuro: Skutečná válka se vypnout nedá
Největší hrozbou útoku na Mostar se stávali odstřelovači. Ti měli za úkol vést především psychologickou válku, a tak zabíjeli především civilní obyvatelstvo, ženy a děti nevyjímaje. To mělo za následek, že většina obyvatel žila přes den ve sklepích a krytech a vycházela pouze v noci, kdy to bylo bezpečné. Jugoslávské vojsko se po těžkých bojích nakonec stáhlo, posléze se ale rozhořel střet mezi místním chorvatským a bosenským obyvatelstvem. Krvavý konflikt město výrazně poničil a nechal v něm 2 000 mrtvých obyvatel. Srbové odešli a zbývající etnické skupiny se rozdělily dle válečného rozdělení města podle břehů – v modernější části města, tzv. Západním Mostaru, našla bydliště chorvatská většina, historickou část obývali Bosňané.
Zdroj: Encyclopedia Britannica
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
