Téměř 100 000 mrtvých, zraněných a zajatých na každé straně. Poslední Hitlerův útok Američany dokonale zaskočil
Bitva v Ardenách byla posledním pokusem Adolfa Hitlera porazit a rozdělit Spojence na západní frontě.
V prosinci 1944 již měli Američané neúměrně protažené zásobovací linie a nutně se potřebovali přeskupit. Blížily se Vánoce a každý už myslel jen na to, že válka končí. V půlce prosince padla hustá mlha a nebe zahalily mraky. To znemožnilo lety průzkumných letadel z Británie, takže armáda na kontinentu zůstala víceméně slepá.
Hitler toho využil a připravil překvapivou poslední ofenzívu. V maximálním utajení se mu podařilo těsně před americkými liniemi v oblasti belgických Arden rozmístit 250 000 vojáků a 1 200 tanků. Jejich cílem bylo prorazit americkými liniemi a zaútočit na hlavní zásobovací přístav Spojenců – Antverpy.
V 5:30 ráno 16. prosince 1944 se na 83 000 Američanů soustředěných do pěti pěších a jedné obrněné divize začalo valit 18 německých divizí, z toho pět tankových. Začala bitva v Ardenách, známá v anglosaské historiografii jako bitva o Výběžek (Battle of the Bulge).
Chaos v týlu
Jednotky SS a veteráni z východní fronty s novými modely tanků byli pro nic netušící a předchozími boji pošramocené Američany naprostým překvapením. Papírově měla být Hitlerova armáda hnaná Sověty k Berlínu před naprostým zhroucením, evidentně tomu tak ale nebylo.
Němci navíc připravili lest v podobě anglicky mluvících vojáků, kteří se v amerických uniformách na ukořistěných džípech proháněli v týlu Američanů, kde přerušovali telefonní spojení, otáčeli silniční ukazatele a šířili falešné zprávy.
Američtí vojáci se ve zmatku začali navzájem podezřívat a vojenská policie na kontrolních stanovištích zkoušela projíždějící z baseballu a americké popkultury. Jedna hlídka dokonce zatkla generála Omara Bradleyho, který na otázku, jaké je hlavní město státu Illinois sice správně uvedl Springfield, ale voják byl přesvědčený, že je to Chicago.
Tanky útočí
Mnohem závažnější události se ale odehrávaly na bojišti. Už druhý den ofenzívy 1. tanková divize SS Joachima Peipera obsadila Büllingen a Němci prolomili americkou obranu v délce 80 km a postoupili 50 km daleko. V následujících dnech trvalo špatné počasí a Američané dál bojovali bez letecké podpory. Všude byl sníh a mrzlo.
Ne všude ale zaskočení Američané ustupovali. V důležitém městě Bastogne ležícím na křižovatce cest se dostala do obklíčení narychlo přisunutá 101. výsadková divize, která se zde bránila bez zásob a posil až do Vánoc. Němci nakonec za pokusy o dobytí města zaplatili 12 000 vojáky a 200 zničenými vozidly.
Hrot Hitlerovy ofenzívy po několika dnech tvrdých bojů pronikl 150 kilometrů do hloubky americké obrany a zastavil se jen několik kilometrů od obřího skladiště pohonných hmot s miliony litrů paliva. Právě jeho nedostatek omezoval akceschopnost tankových jednotek, v nichž se objevil i nejtěžší tank své doby PzKpw VI Tiger II nebo nejtěžší sériově vyráběné obrněné vozidlo, stíhač tanků JgdPz VI Jagdtiger. Vedle těchto zázraků vojenské techniky ale Němci při ofenzívě spoléhali i na sílu 50 000 tažných koní.
Zvrat díky počasí
Němci začali výhodu překvapení rychle ztrácet a o Vánocích se navíc rozjasnila obloha, což umožnilo spojeneckému letectvu zasáhnout do bitvy. Na Štědrý den už měli Američané v ohroženém prostoru 32 divizí a začali Němce tlačit zpět.
Německá Luftwaffe se ještě 1. ledna pokusila během operace Bodenplatte zlikvidovat spojenecká letiště a ochromit akceschopnost britské RAF a amerického letectva, sama ale utrpěla zdrcující ztráty v podobě 280 ztracených letadel a desítek mrtvých a zajatých pilotů. Kolem stovky letadel navíc sestřelila při návratu německá protiletadlová obrana, která nevěřila, že by mohlo být ve vzduchu tolik strojů s hákovým křížem najednou. Po této akci přestala Luftwaffe definitivně existovat jako organizovaná síla.
Poslední Hitlerova ofenzíva skončila v lednu 1945 obklíčením a zajetím zbylých jednotek. Tankové posádky kvůli nedostatku paliva opouštěly své stroje a snažily se pěšky dostat zpět na německé území. Podle různých zdrojů Němci v bitvě v Ardenách přišli o 63 000–98 000 mrtvých, zraněných, pohřešovaných nebo zajatých mužů a 554 tanků, stíhačů tanků a samohybných děl. Američané pak ztratili 90 000 mužů a 733 tanků a stíhačů tanků.
Bitva v Ardenách se tak pro Američany stala vůbec největší bitvou druhé světové války s velkým přesahem do americké kultury. Právě zde padl do zajetí spisovatel Kurt Vonnegut, který pak na základě svých zkušeností napsal román Jatka č. 5. V roce 1965 pak režisér Ken Annakin natočil hvězdně obsazený snímek Bitva v Ardenách.
ZDROJ: History.com / Encyclopedia Britannica / US Army
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
