7. srpna 2024 14:05

Za žraločí útoky mohla oranžová tma. Podívejte se na apokalypsu v Austrálii

Když žraloci útočí S7 (6) - Rudý úsvit

Přírodní katastrofy nemusí končit u zničeného majetku. Někdy se přenesou z jednoho ekosystému do druhého a zásadně jej ovlivní. Něco takového se stalo v roce 2009 v Sydney.

Prašné bouře představují fenomén, na který jsou obyvatelé Austrálie zvyklí. Každý rok dují silné větry přes suchou a nechráněnou půdu a zvedají do vzduchu prach a hlínu. Na stabilitě atmosférických podmínek pak závisí, jak moc bude bouře silná. Obvykle drží stabilní atmosféra prach u země, takže se dál nešíří, v nestabilních podmínkách se ale může stát, že prach pořád stoupá a šíří se. Extrémní podmínky zažila Austrálie 22.-23. září 2009, kdy celé Sydney a další dvě města pokryla mračna prachu.

Čtěte také: Silné bouřky a deště bičují Česko. Bez proudu se ocitly tisíce domácností

Město v prachu

Studená fronta se přehnala australským vnitrozemím, jímž zároveň zmítalo extrémní sucho. Vichřice zvedla ze země neuvěřitelné 2 miliony tun zeminy a roznesla je na délku 3 000 km. Sydney se dusilo hustým prachem, povolujícím viditelnost jen na 400 metrů, a město se ponořilo do oranžové tmy. Náklady na odstraňování škod se vyšplhaly na 299 milionů dolarů. Událost znamenala pro Austrálii jednu z největších ztrát půdy, která skončila v Tasmanově moři.

To mělo navíc vliv na mořský ekosystém, jak v pořadu Když žraloci útočí na Prima ZOOM vysvětluje profesorka Penelope Ajaniová: „Písečná bouře poskytla křemičitany a možná i železo a další živiny, které fytoplankton potřebuje k růstu. To má za následek, že se rozroste a kvete.“ Obsah fytoplanktonu byl o 100 % vyšší než obvykle. Vytvořily se obrovské plochy potravy pro menší ryby, jež se tak začaly hromadit u pobřeží. To zase přilákalo žraloky, což bylo pravděpodobně příčinou nárůstu tamních žraločích útoků o 30 %.

Zdroje: Weatherzone/NASA

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom